ANALÝZA: Proč Turci napadli syrské Kurdy a vyťali políček i Američanům

Pavel Novotný

Jednotky turecké armády se svými spojenci dnes vstoupily do kurdské enklávy v severosyrské oblasti Afrín, kterou od pátku bombardují. Ankara prý chce u své hranice vytvořit třicetikilometrovou zónu, kterou sama označuje za „bezpečnou“. O co Turecko ve skutečnosti usiluje? Nabízíme základní otázky a odpovědi ohledně dalšího konfliktu v neklidném regionu.

Kdo s kým válčí?

Turecko oficiálně tvrdí, že na této frontě bojuje s kurdskými teroristy, což je v jeho slovníku široký pojem. Zahrnuje – cynicky řečeno – nejen takřka všechny turecké a syrské Kurdy, ale také jejich faktické i domnělé sympatizanty.

Tentokrát má Ankara na mysli milice syrských Kurdů známé pod zkratkou YPG. Ty jsou prý Ankaře nebezpečné nejen samy o sobě, ale hlavně tím, že spolupracují se Stranou kurdských pracujících (PKK). Tedy organizací, která vznikla a operuje převážně v Turecku, kde je ilegální, protože bojuje za nezávislost východních, převážně kurdských regionů.

Vazby mezi YPG a PKK existují, turecká vláda je ale podle všeho zveličuje.

Kde se nyní válčí?

V kurdské enklávě na severozápadě Sýrie. A Turecko dnes oznámilo, že chce při své hranici, ale už na syrském území, vytvořit 30 kilometrů širokou „bezpečnou zónu“. Podle všeho hodlá vytvořit pás, ve kterém nebudou žádní kurdští bojovníci. Zatím není jasné, zda a jak dlouho tu naopak pobudou turecké jednotky. Je také možné, že Turci dobyté území předají svým syrským spojencům.

Další území syrských Kurdů leží na severozápadě země a lze jen těžko odhadnout, zda se Turci a jejich spojenci vydají bojovat i sem. Pozorovatelé jsou ale přesvědčeni o tom, že Turecko nevstoupí do oblastí na východ od řeky Eufrat.

Proč se válčí nyní?

Ve skutečnosti se Turecko takto postavilo plánu USA vytvořit na půdorysu tzv. Syrských demokratických sil (SDS) jakýsi pohraniční sbor operující při turecko-syrské hranici. Síly podporuje Západ v čele se Spojenými státy, které tvrdí, že jen 40 procent jejich bojovníků tvoří Kurdové. A že tedy nejde o etnickou, ale celosyrskou armádu, která se navíc osvědčila v boji proti Islámskému státu.

Pohraniční sbory mají mít zhruba 30 tisíc bojovníků převážně z řad SDS, které mají podle různých odhadů celkově 40 až 55 tisíc mužů. Cílem pohraničních sborů bylo – alespoň podle oficiálních amerických představ – zabránit znovuzrození Islámského státu.

Turecko a řada dalších analytiků má ovšem za to, že páteř i většinu SDS tvoří kurdské milice YPG, které by převzaly dominanci i v plánovaných pohraničních sborech. Ankara se tak obává, že při její jižní hranici vznikne pás ovládaný silami, které budou řídit nepřátelské kurdské milice podporované navíc Spojenými státy.

sinfin.digital