Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Prohra Mayové je i prohrou Evropské unie. Odpůrci Brexitu si ani neškrtli

ANALÝZA: Prohra Mayové je i prohrou Evropské unie. Odpůrci Brexitu si ani neškrtli

Čtvrteční britské volby vstoupí podle sociologa a ústavního právníka Jiřího Přibáně, který působí na Cardiff Law School na University of Wales, do učebnic, jak prohrát volby kvůli špatné kampani. „Vždyť konzervativci ji začínali s dvacetiprocentním náskokem proti velmi slabému soupeři a skončili s dvouprocentní celonárodní většinou tváří v tvář opozici, která je životaschopná a dynamická,“ uvedl Přibáň v rozhovoru pro INFO.cz. Britská premiérka Theresa Mayová sice vypsala předčasné volby s tím, aby získala více než dosavadních 330 mandátů, nakonec ale konzervativci většinu v dolní komoře po volbách ztratili. Podle Přibáňě ale neprohrála pouze Mayová, nýbrž také skotští nacionalisté a Evropská unie.

„Prohrála nejen Theresa Mayová, ale zrovna tak i skotští nacionalisté, kde se do voleb promítla nechuť společnosti k dalšímu referendu o nezávislosti Skotska. Prohrála ale zrovna tak i EU, protože labouristé jsou stranou pro brexit, i když ne tak tvrdý jako konzervativci. Jeremy Corbyn vyhrál hlavně díky tomu, že se mu podařilo udržet podporu v tradičních labouristických obvodech, v nichž ovšem lidé volili brexit. Tato podpora byla klíčová, zatímco mladší voliči ho podpořili v obvodech, kde by většinou vyhrál i bez nich,“ vysvětluje Přibáň

Podle něj existuje velká pravděpodobnost, že Británie půjde dřív nebo později k dalším předčasným volbám, a to přesto, že je to po přijetí Zákona o stálém volebním období v roce 2011 poněkud procedurálně obtížnější. Podobně už dříve uvažoval v rozhovoru pro INFO.cz také politolog Lubomír Kopeček. „Šance na další předčasné volby je v této konstelaci vysoká. Nebylo by to poprvé, třeba v roce 1974 po podobně problematickém výsledku voleb se stejný rok konaly volby nové,“ řekl. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše jsou předčasné volby naopak předčasné volby krajním řešením.

„Předčasné volby se vymstily hlavně tomu, kdo by k nim Británii dovedl. Pokud by se nenašel politický konsenzus, jak vládnout a nebyla by jiná cesta, nakonec by to byla jedna z variant. Ale je to možnost, ke které se politické strany budou chtít uchýlit jako k poslední možné,“ předpovídá Kruliš. Také Mayová je přesvědčená, že se konzervativcům navzdory ztrátě většiny podaří sestavit stabilní vládu, která zemi provede brexitem a zajistí, aby byl pro zemi úspěchem. Jak se všeobecně očekávala, Mayová chce na vládní úrovni spolupracovat se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

Hlavní strana Severního Irska v Dolní sněmovně obsadila deset křesel, která pomohou konzervativcům k těsné většině. „Už v noci demokratičtí unionisté říkali, že jsou ochotní v případě potřeby ty hlasy dodat. Je to jedna z variant, která matematicky vychází,“ uvedl pro INFO.cz odborník na vztah Evropské unie s anglofonními zeměmi Kryštof Kruliš s tím, že jde sice o logickou volbou, avšak dodává, že společné vládnutí obou formací bude bolestivé.

Volební výsledky jsou sečteny v 649 z celkových 650 jednomandátových volebních obvodů. Zatím je jisté, že v dolní komoře usedne 318 konzervativců, 261 labouristů, liberálních demokratů 12, 35 skotských nacionalistů, zbylé menší strany si pak rozdělí 23 míst. Jednokolový většinový systém zpravidla usnadňuje vznik většiny, neboť nahrává nejsilnějším stranám, jejichž počet mandátů je oproti volebnímu výsledku výrazně nadhodnocen. Přesto je jasné, že letos většinu, tedy 326 mandátů v 650členné sněmovně, nikdo nezískal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1