Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Sázka na plyn z Ázerbajdžánu. Zmenší Merkelová závislost EU na Rusku a uklidní Trumpa?

ANALÝZA: Sázka na plyn z Ázerbajdžánu. Zmenší Merkelová závislost EU na Rusku a uklidní Trumpa?

Německá kancléřka Angela Merkelová bude v Ázerbájdžánu jednat o dodávkách plynu pro Evropu a tím i omezení závislosti EU na Moskvě. Za tu ji nedávno kritizoval americký prezident Donald Trump. Část nového plynu by ale do Evropy šla od dalšího amerického nepřítele, od Íránu.

Soustava plynovodů zvaná „jižní koridor“ má snížit závislost Evropské unie na ruském plynu a právě o ní má podle listu The Financial Times v Ázerbájdžánu jednat německá kancléřka Angela Merkelová. Kancléřka do Ázerbajdžánu přijíždí v sobotu a její návštěva má být zároveň odpovědí na kritiku Německa a celé Evropy ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Donald Trump kritizoval Německo na červnovém zasedání NATO v Bruselu kvůli tomu, že Německo podle něj málo přispívá na společnou obranu aliance. NATO přitom brání Evropu i vůči Rusku. Trump dokonce označil Německo za ruského „zajatce,“ protože se podílí na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 z Ruska, který může zvýšit závislost Evropy na dodávkách ruského plynu. Německo samotné nyní dováží z Ruska 39 své spotřeby zemního plynu.

Plynovod „jižní koridor“ vede z Ázerbájdžánu přes Turecko do Řecka a Albánie a dále do Itálie, kde se napojí na evropskou rozvodnou soustavu plynovdů. Vyhne se Rusku i zemím pod ruským vlivem a měl by tak posílit nezávislost Evropy na ruských dodávkách energií. Evropská unie ho zahrnula mezi své „prioritní projekty.“ Plyn by měl pocházet hlavně z ázerbájdžánského naleziště Šah Deniz v Kaspickém moři.

Jak ale připustil jeden z úředníků chystajících kancléřčinu návštěvu, projekt má své „těžkosti“. Ty jsou dlouhodobého rázu. Celý projekt dovozu plynu z této oblasti do Evropy byl původně mnohem ambicióznější. V roce 2002 se začalo s přípravou plynovodu Nabucco, který měl vést z Ázerbádžánu přes Balkán do střední Evropy a měl mít větší kapacitu. Rusové ale mezitím ohlásili projekt svého vlastního plynovodu South Stream vedoucího po podobné trase začínající ale v Rusku. Plynovod Nabucco už tak nebyl ekonomicky lukrativní a EU přešla okolo roku 2009 k plánu na menší, kratší a levnější „jižní koridor.“

Výstavbu jakéhokoliv plynovodu z oblasti Kaspického moře ale mimo jiné brzdily spory mezi zeměmi ležícími okolo Kaspiku – Íránem, Ruskem, Kazachstánem, Turkmenistánem a Ázerbájdžánem - o to, zda jde o moře či jezero a o rozdělení tamních přírodních zdrojů. Tento měsíc došlo k rámcové dohodě a problém vypadá jako vyřešený. Přesto však prý podle listu Financial Times němečtí úředníci tvrdí, že jsou zde stále „další významné právní problémy, které je třeba vyřešit.“

Kromě právních otázek jsou to otázky technické a ekonomické. Pokud má být plynovod ekonomicky životaschopný – dotovat ho zatím vyjma zvýhodněných úvěrů od Evropské investiční banky a EBRD nikdo nechce – bude potřeba snížit cenu ázerbajdžánského plynu, který zatím není v Evropě většinou konkurenceschopný. Rozhodně ne za podmínky, kdy chce na jeho přeprodeji vydělat Turecko a tím zvyšuje cenu. Navíc i kdyby po ázerbájdžánskm plynu vzrostla poptávka, není úplně jisté, kolik ho může Šah Deniz za současných podmínek dodávat.

Podle minulý měsíc zveřejněné zprávy think-tanku Oxford Institute for Energy Studies to vypadá, že do konce dvacátých let tohoto století by tento plynovod měl dodávat do Evropské unie jen dvě procenta její spotřeby zemního plynu. Závislost Evropy na ruském plynu tak sníží jen nepatrně. Změna by ovšem prý mohla nastat kolem roku 2030, kdy se zvětší plánovaná kapacita pro přepravu plynu přes Turecko. Ovšem za podmínky, že plynovodem bude proudit plyn z Turkmenistánu a hlavně Íránu. I o tom by prý měla Merkelová jednat v Ázerbájdžánu.

Je tu ale jeden velký problém. Spojené státy uvalily na Írán sankce kvůli jeho jadernému a raketovému programu, další sankce chystají, a chtějí si vynutit její dodržování i na svých evropských spojencích. Mimo jiné je cílem USA odříznout Írán od jeho příjmů z vývozu ropy a plynu. Jak ale uvádí analytici S&P Global, odnože ratingové agentury Standard & Poor's, projekt „jižní koridor“ získal výjimku z amerických sankcí. Není ale zcela jasné, zda jde o výjimku pouze na stavbu odbočky plynovodu do Íránu nebo i na dodávky íránského plynu do Evropy.

Každopádně německá kancléřka reaguje na námitky amerického prezidenta, že se její země příliš přátelí s Ruskem fakticky tím, že připravuje obchod s dalším americkým nepřítelem či soupeřem, totiž Íránem.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1