Články odjinud

ANALÝZA: Sázka na plyn z Ázerbajdžánu. Zmenší Merkelová závislost EU na Rusku a uklidní Trumpa?

ANALÝZA: Sázka na plyn z Ázerbajdžánu. Zmenší Merkelová závislost EU na Rusku a uklidní Trumpa?

Německá kancléřka Angela Merkelová bude v Ázerbájdžánu jednat o dodávkách plynu pro Evropu a tím i omezení závislosti EU na Moskvě. Za tu ji nedávno kritizoval americký prezident Donald Trump. Část nového plynu by ale do Evropy šla od dalšího amerického nepřítele, od Íránu.

Soustava plynovodů zvaná „jižní koridor“ má snížit závislost Evropské unie na ruském plynu a právě o ní má podle listu The Financial Times v Ázerbájdžánu jednat německá kancléřka Angela Merkelová. Kancléřka do Ázerbajdžánu přijíždí v sobotu a její návštěva má být zároveň odpovědí na kritiku Německa a celé Evropy ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Donald Trump kritizoval Německo na červnovém zasedání NATO v Bruselu kvůli tomu, že Německo podle něj málo přispívá na společnou obranu aliance. NATO přitom brání Evropu i vůči Rusku. Trump dokonce označil Německo za ruského „zajatce,“ protože se podílí na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 z Ruska, který může zvýšit závislost Evropy na dodávkách ruského plynu. Německo samotné nyní dováží z Ruska 39 své spotřeby zemního plynu.

Plynovod „jižní koridor“ vede z Ázerbájdžánu přes Turecko do Řecka a Albánie a dále do Itálie, kde se napojí na evropskou rozvodnou soustavu plynovdů. Vyhne se Rusku i zemím pod ruským vlivem a měl by tak posílit nezávislost Evropy na ruských dodávkách energií. Evropská unie ho zahrnula mezi své „prioritní projekty.“ Plyn by měl pocházet hlavně z ázerbájdžánského naleziště Šah Deniz v Kaspickém moři.

Jak ale připustil jeden z úředníků chystajících kancléřčinu návštěvu, projekt má své „těžkosti“. Ty jsou dlouhodobého rázu. Celý projekt dovozu plynu z této oblasti do Evropy byl původně mnohem ambicióznější. V roce 2002 se začalo s přípravou plynovodu Nabucco, který měl vést z Ázerbádžánu přes Balkán do střední Evropy a měl mít větší kapacitu. Rusové ale mezitím ohlásili projekt svého vlastního plynovodu South Stream vedoucího po podobné trase začínající ale v Rusku. Plynovod Nabucco už tak nebyl ekonomicky lukrativní a EU přešla okolo roku 2009 k plánu na menší, kratší a levnější „jižní koridor.“

Výstavbu jakéhokoliv plynovodu z oblasti Kaspického moře ale mimo jiné brzdily spory mezi zeměmi ležícími okolo Kaspiku – Íránem, Ruskem, Kazachstánem, Turkmenistánem a Ázerbájdžánem - o to, zda jde o moře či jezero a o rozdělení tamních přírodních zdrojů. Tento měsíc došlo k rámcové dohodě a problém vypadá jako vyřešený. Přesto však prý podle listu Financial Times němečtí úředníci tvrdí, že jsou zde stále „další významné právní problémy, které je třeba vyřešit.“

Kromě právních otázek jsou to otázky technické a ekonomické. Pokud má být plynovod ekonomicky životaschopný – dotovat ho zatím vyjma zvýhodněných úvěrů od Evropské investiční banky a EBRD nikdo nechce – bude potřeba snížit cenu ázerbajdžánského plynu, který zatím není v Evropě většinou konkurenceschopný. Rozhodně ne za podmínky, kdy chce na jeho přeprodeji vydělat Turecko a tím zvyšuje cenu. Navíc i kdyby po ázerbájdžánskm plynu vzrostla poptávka, není úplně jisté, kolik ho může Šah Deniz za současných podmínek dodávat.

Podle minulý měsíc zveřejněné zprávy think-tanku Oxford Institute for Energy Studies to vypadá, že do konce dvacátých let tohoto století by tento plynovod měl dodávat do Evropské unie jen dvě procenta její spotřeby zemního plynu. Závislost Evropy na ruském plynu tak sníží jen nepatrně. Změna by ovšem prý mohla nastat kolem roku 2030, kdy se zvětší plánovaná kapacita pro přepravu plynu přes Turecko. Ovšem za podmínky, že plynovodem bude proudit plyn z Turkmenistánu a hlavně Íránu. I o tom by prý měla Merkelová jednat v Ázerbájdžánu.

Je tu ale jeden velký problém. Spojené státy uvalily na Írán sankce kvůli jeho jadernému a raketovému programu, další sankce chystají, a chtějí si vynutit její dodržování i na svých evropských spojencích. Mimo jiné je cílem USA odříznout Írán od jeho příjmů z vývozu ropy a plynu. Jak ale uvádí analytici S&P Global, odnože ratingové agentury Standard & Poor's, projekt „jižní koridor“ získal výjimku z amerických sankcí. Není ale zcela jasné, zda jde o výjimku pouze na stavbu odbočky plynovodu do Íránu nebo i na dodávky íránského plynu do Evropy.

Každopádně německá kancléřka reaguje na námitky amerického prezidenta, že se její země příliš přátelí s Ruskem fakticky tím, že připravuje obchod s dalším americkým nepřítelem či soupeřem, totiž Íránem.

 

Články odjinud