ANALÝZA: Spor o ostrovy Dokdo ukazuje, že obě Koreje mají něco společného. Nesnáší Japonsko

Ondřej Fér

Korejsky se jim říká Dokdo, „osamělý ostrov.“ Pro japonce jde o Takešimu, „bambusový ostrov.“ Západní svět o skupině osamělých nepatrných výspách v Japonském moři mluví prostě jako o Liancourtových skaliscích. Sedmatřicet stálých obyvatel si musí většinu základních komodit dovážet, ostrovy nejsou soběstačné. Jejich strategická hodnota je mizivá, přesto se o ně už desetiletí přetahuje Jižní Korea a Japonsko. Spor o Dokdo neboli Takešimu vstupuje do horké fáze. Soul totiž v prostoru pořádá dvoudenní vojenské cvičení. Japonsko se zlobí, v Pchjongjangu si severokorejský vůdce Kim Čong-un mne ruce.

O víkendu jihokorejská agentura Jonhap napsala, že Jižní Korea se Spojenými státy ruší tradiční společná vojenská cvičení. Jedná se o první hmatatelný důsledek summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. To, že se v okolí Korejského poloostrova letos neodehraje tradiční harašení zbraněmi, by mělo přinést snižování vojenského napětí v oblasti.

V praxi to dopadlo úplně jinak. Jižní Korea vzápětí oznámila, že uspořádá vlastní demonstraci vojenské síly. Cílem je posílit korejský nárok na nepatrnou skupinu ostrovů v Japonském moři, které měly nějaký strategický význam naposledy v půlce devatenáctého století, když zde Američané provozovali velrybářskou stanici. Během dvacátého století obě Koreje i Japonsko deklarovaly, že Liancourtova skaliska patří jim, ale nikdy neudělaly nic pro to, aby je skutečně obsadily. Až v šedesátých letech se na ostrovy nastěhoval jihokorejský rybář jménem Čoj Jong-duk. Od té doby ostrovy za své považuje Jižní Korea.

ANALÝZA: Americké námořnictvo fatálně zesláblo. Roli světového četníka hraje s vypětím všech sil

sinfin.digital