Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Tentokrát je to jiné. Íránci chtějí svrhnout režim, jsou ochotni obětovat životy

ANALÝZA: Tentokrát je to jiné. Íránci chtějí svrhnout režim, jsou ochotni obětovat životy

Protesty, které otřásají Íránem už čtvrtou noc po sobě, jsou v ostrém protikladu k těm z roku 2009. Tehdy se americký prezident Barack Obama za demonstrující odmítl postavit a dost možná tak zabránil hlubším změnám v íránské společnosti. Přečtetě si, jak íránské protesty vnímá přispěvatel zpravodajské televize Al-Arabíja Hešmat Aláví. 

Demonstrace před devíti lety vyvolalo znovuzvolení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, které mnozí považovali za podvod s hlasy voličů. Dnes je situace úplně jiná. Lidé skutečně vyšli do ulic, protože jim dochází trpělivost s jejich vlastní ekonomickou a sociální situací. Chtějí jen naplnit vlastní potřeby a žádají změnu režimu.

Smrt Chameneímu

Velká účast na demonstracích je patrná především ve městech na západě, severu a ve středu Íránu. Ze zpráv na sociálních sítích je nicméně patrné, že se zloba šíří napříč celou zemí. Demonstranti vyvolávají „smrt Chameneímu“, což znamená, že útočí na hlavní stavební pilíř celého režimu, kterým je právě íránský duchovní vůdce Alí Chameneí.

V zemi, kde existuje hrozba drtivé odvety proti demonstrantům, je vyvolávání takových sloganů jen potvrzením, že tentokrát to protestující myslí smrtelně vážně a jsou ochotni obětovat vlastní životy. Mezi populární slogany patří i „smrt Rúhánímu,“ což je samozřejmě prezident Íránu Hasan Rúhání. Ze sloganu „opusťte Sýrii, začněte myslet na nás,“ je cítit, že lidé mají plné zuby zahraničních dobrodružství íránské vlády. Ta stála několik miliard dolarů, které pak samozřejmě chybí v íránské ekonomice.

Obyčejní Íránci si rovněž uvědomují, že jejich životní standard se nijak nezměnil ani po „jaderné“ dohodě se Spojenými státy, v jejichž čele stál Obama. Konec některých sankcí jim nijak nepomohl a také si dobře pamatují, že to byl právě tehdejší americký prezident, který se od protestujících v roce 2009 odvrátil.

S příchodem Trumpa se situace úplně obrátila. Írán se už rozhodně nemůže spoléhat na to, že s ním bude americká administrativa zacházet v rukavičkách, ale na druhou stranu je zřejmé, že Spojené státy a jejich prezident stojí na straně demonstrantů.

Chameneí se navíc v roce 2009 mohl spolehnout na spřízněného Ahmadínežáda, kterému důvěřoval a vložil do něj veškerou důvěru, aby protesty krvavě potlačil. S Rúháním jej takový vztah nespojuje a Chameneí si podle všeho uvědomuje, že trhliny v íránském režimu jsou příliš velké a ohrožují jej nejenom v zahraničí, ale i v domácím prostředí. Úvaha je to jednoduchá. Střelba do demonstrantů tentokrát nic nezmůže.

Nová realita

Úřady se také k takovým praktikám dosud neodhodlaly, přestože proti demonstrantům posílají hordy bezpečnostních, aby je zastrašily. Ze záběrů zveřejněných na sociálních médiích je ovšem patrné, že mezi příslušníky bezpečnostních jednotek panuje velmi nízká morálka. Do demonstrantů patrně pálit nebudou, a to ani v případě, že by dostali takový rozkaz.

Na jednom ze záběrů je dokonce vidět člena elitních íránských Revolučních gard, který odhazuje svoji uniformu a pendrek, protože už nechce na demonstranty útočit. A to vše za situace, kdy protestující úročí právě na policejní stanice a vozidla. Neobvyklé nejsou ani hrozby, že demonstranti vezmou do rukou zbraně.

Co dál?

Mezinárodní společenství a zejména pak Západ bohužel hledají krátkodobý ekonomický prospěch, což obyčejné Íránce stojí životy. Paktování se s takzvanými reformisty prezidenta Rúháního jen situaci země zhoršuje. Mimochodem počet poprav během éry „reformistického“ prezidenta raketově vzrostl na 3500 ročně.

Demonstranti už hru na umírněné islamisty hrát nechtějí a svým skandováním to dávají opakovaně najevo. Dobře to popsala íránská opoziční vůdkyně Marjam Radžáví, která žije v exilu. „Pokračující protesty odhalují v jak výbušném stavu se nachází íránská společnost. Lidé touží po změně režimu. Mezinárodní společenství by mělo přijmout a uvrhnout na klíčové instituce režimu paralyzující sankce a zpřetrhat některé vazby, zejména pak tu na íránské Revoluční gardy,“ dodala.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1