ANALÝZA: Trump chystá vydání duchovního Gülena, slíbil to, zní z Turecka. Co by tím získal? | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Trump chystá vydání duchovního Gülena, slíbil to, zní z Turecka. Co by tím získal?

Administrativa Donalda Trumpa údajně pracuje na vydání Fethullaha Gülena do Turecka. Americkým médiím to sdělil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Islámský duchovní Gülen podle Ankary kromě jiného organizoval předloňský nezdařený puč proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Odpůrci tohoto autoritářského vládce tvrdí, že si Gülena vybral jako veřejný hromosvod svých stále častějších nezdarů.

Poplach v tureckých i amerických médiích způsobila tato věta šéfa ankarských diplomatů, kterou pronesl před americkými novináři v katarském Dauhá: „Během jejich posledního setkání… sdělil Trump Erdoganovi, že Spojné státy pracují na jeho (Gülenově – pozn. redakce) vydání. My ale chceme vidět konkrétní kroky, konkrétní výsledky. Vždyť toto bylo řečeno již před dvěma, nebo třemi lety,“ prohlásil Mevlut Cavusoglu.

Dosud měla média i politici za to, že Washington o Gülenově přesunu do Turecka ani neuvažuje. Z řady důvodů: v nynější atmosféře by Turecko sotva dokázalo – i kdyby teoreticky chtělo – zaručit Gülenovi spravedlivý soud. Erdogan svého někdejšího spojence a zakladatele mezinárodní sítě vzdělávacích institucí rutinně obviňuje z řady nepravostí: ekonomickým spiknutím proti vládě počínaje, plánováním teroristických akcí konče.

Lidé obeznámení s argumenty Turecka přitom tvrdí, že předložené důkazy jsou chabé prostě proto, že slouží především propagandě. Jinými slovy: znalci se shodují, že Ankarou vydaný mezinárodní zatykač na proslulého duchovního je motivován hlavně politicky.

Navzdory nynějšímu tvrzení tureckého ministra zahraniční o připravovaném Gülenově vydání není pravděpodobné, že se tak opravdu stane. Spojené státy by přišly o pověst demokratického útočiště pro ty azylanty, kterým doma hrozí stíhání, ba trest smrti. Americká média proto spekulují o důvodech, které Trumpa k podobnému prohlášení mohly vést.

Stanice CNBC míní, že prezident může Gülena použít jako bolestné v souvislosti s vraždou saúdského opozičního novináře Džamála Chášukdžího. Jde o poněkud krkolomnou konstrukci, přesto… Turecko se podle CNBC hněvá na vznětlivého korunního prince a faktického vládce Saúdské Arábie Mohameda bin Salmána, že na konzulátu své země v Istanbulu nechal zavraždit – a podle všeho pak také rozřezat – nepohodlného publicistu.

Ankara v této souvislosti vyčítá Spojeným státům, že proti princi známému pod zkratkou MbS nemíní navzdory těmto zjištěním zasáhnout. Že ho chrání navzdory všem eskapádám, kterým vystavuje region – byl to právě MbS, kdo do Jemenu poslal saúdské (i další) vojáky a vyvolal tak nejhorší humanitární katastrofu současnosti. Pravda je, že Trump považuje mladého prince za hlavního politického i obchodního spojence na Blízkém východě a má s ním patrně dalekosáhlé plány. Vydání letos sedmasedmdesátiletého duchovního Gülena by v této situaci vztahy s Ankarou jistě pomohlo urovnat, i když třeba jen na krátký čas.

Ankara a Washington se přou rovněž o osud severovýchodní Sýrie, respektive tamních Kurdů, se kterými Američané přímo v terénu spolupracují v boji se slábnoucími, přesto však dosud vzdorujícími extremisty ze samozvaného Islámského státu. Turci považují syrské Kurdy a především jejich postmarxistické milice YPG za hrozbu vlastní bezpečnosti. Proto odmítají, aby Kurdové získali v Sýrii autonomii a hlavně – podle jejich představ nesmějí kontrolovat ani kilometr syrsko-turecké hranice.

Washington se alespoň prozatím brání hodit kurdské spojence přes palubu. Přesto, že turecký prezident Erdogan ve středu vyhlásil novou ofenzívu proti Kurdům, kterou turečtí vojáci a jejich syrští spojenci mají zahájit „během několika dní“. I tady by jistě pomohla pomyslná oběť na usmířenou v podobě vydaného Gülena.

Erdogan to totiž s potíráním domnělých i opravdových nepřátel svázaných s Gülenem myslí vážně. Od nepovedeného puče, tedy od předloňského léta zadržely turecké úřady asi 160 tisíc Turků. Alespoň to tvrdí statistiky OSN, podle kterých zhruba stejný počet státních zaměstnanců přišel o práci. Co se zadržených týče: na 77 tisíc lidí už bylo formálně obviněno, proto zůstávají ve vazbě. Ankara se dokonce některé Gülenovy stoupence pokusila ze zahraničí do Turecka unést násilím.

INFOGRAFIKA DNE: Čistky v turecké armádě

Erdoganovi nejčastěji vadí sekulárně uvažující vojáci, respektive novináři, učitelé a právníci. Jeho lidé mají podle všeho spadeno také na turecké Kurdy a právě absolventy škol založených Gülenem. Tyto instituce mají kontroverzní pověst a i podle liberálních novinářů vychovávaly studenty nejen ke vzájemné celoživotní soudružnosti, ale i službě ideálům prý mocichtivého Fethullaha Gülena.

Ten už před více než dvaceti lety přesídlil do americké Pensylvánie. Údajně proto, aby byl blíže kvalitní lékařské péči. Podle všeho ale věděl, že by mohl mít v Turecku problémy, i když zřejmě nepředpokládal, že mu bude šlapat na paty jeho někdejší spojenec Erdogan. Oba muži totiž spolu uzavřeli neformální koalici, když – zjednodušeně řečeno – nábožensky založení absolventi Gülenových škol s Erdoganovou podporou střídali v turecké státní správě sekulární úředníky. K první roztržce mezi oběma vůdci došlo v roce 2010, o tři roky později propuklo nepřátelství naplno. A vydrželo dosud.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud