ANALÝZA: Trump mění republikány k obrazu svému. U voličů mu neškodí ani popírání sama sebe | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Trump mění republikány k obrazu svému. U voličů mu neškodí ani popírání sama sebe

ANALÝZA: Trump mění republikány k obrazu svému. U voličů mu neškodí ani popírání sama sebe

Mlží, popírá sám sebe a poklonkuje tradičnímu americkému nepříteli – Rusku. Nic z toho však zřejmě nedokáže amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazněji poškodit v očích velké části veřejnosti. Jeho podpora je od prvních dnů ve funkci podobná – pohybuje se kolem 40 procent. Nyní přilil vodu do ohně, když přiznal, že jeho tým šel v červnu 2016 na schůzku s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou s cílem získat kompromitující materiály na Hillary Clintonovou.

Prezident přitom v souladu s verzí Veselnické dříve tvrdil, že jeho syn Donald junior, zeť Jared Kushner a nyní souzený bývalý šéf kampaně Paul Manafort na schůzce jednali o programu adopcí ruských dětí a že on sám o ní nevěděl. Nyní, jak se zdá, platí už jen to poslední.

Poškodí šéfa Bílého domu jeho další ostrý tweet, kterým znovu popřel své předchozí výroky, v očích veřejnosti? Pravděpodobnost, že se tak stane, je minimální. Podle agregátoru průzkumů na webu fivethirtyeight.com osciluje jeho podpora navzdory všemu bouřlivému dění stabilně kolem 40 procent. Některá poslední šetření ukazovala téměř 50procentní souhlas voličů s jeho kroky.

Trumpovi neublížil ani jeho dosud největší přešlap týkající se mezinárodních vztahů. Po summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách schytal kritiku i od některých republikánů, kteří jinak historicky drží kritický a skeptický pohled na zájmy Moskvy. Republikánská strana se ale mění a vše nasvědčuje tomu, že momentálně prochází tak trochu krizí identity. A spíše než na odliv voličů od Trumpa to vypadá na to, že se naopak prezidentovi daří měnit konzervativní partaj k obrazu svému.

Od největší hrozby k fajn člověku, se kterým se lze domluvit

Projevuje se to především na postoji k Rusku. Když v roce 2012 kandidoval do Bílého domu Mitt Romney, označil Moskvu za největší geopolitickou hrozbu pro USA. Donald Trump o Putinovi prohlásil, že je fajn. V tomto případě ale nejde o jeden z jeho častých názorových obratů, jaký předvedl například ve vztahu k Saúdské Arábii, kterou také kritizoval, aby tam následně jezdil na návštěvu a pochvaloval si vzájemné vztahy. Trump o Putinovi mluvil jako o člověku, s nímž se dokáže dohodnout, už před volbami, což nahánělo strach nejenom americkým bezpečnostním expertům.

Nyní šéf Bílého domu získává na svou stranu další, dříve ostré protiruské jestřáby. U schůzky s Putinem mu asistoval poradce pro národní bezpečnost John Bolton, jenž v minulosti před nástupem do Bílého domu prohlásil, že vměšování do voleb ze strany Ruska, které Trump střídavě odmítá a připouští, bylo válečným aktem. A Trumpovu chaoticky vstřícnou linii hájí i řada zákonodárců a republikánských kandidátů v listopadových volbách.

„Během voleb v roce 2016 Donald Trump slíbil Američanům, že napraví chladné vztahy Washingtonu s Ruskem a udrží USA mimo zahraniční války. Drží své sliby a ještě důležitější je, že nás drží v bezpečí,“ glosovala po summitu Trumpa s Putinem Kelli Wardová, jež chce v Senátu nahradit jiného republikána Jeffa Flaka, jenž je naopak k Rusku silně kritický.

Jak si podporu vstřícného chování vůči Moskvě vysvětlit ve straně, která dlouhodobě zastávala k Rusku kritické postoje a Americe dala Josepha McCarthyho, po němž je dokonce pojmenovaná praxe tvrdých represí vůči zámořským komunistům v 50. letech 20. století?

Historický obrat, republikáni jsou k Rusku vstřícnější než demokraté

Návod k hledání odpovědi dávají průzkumy. A to nejen ty, které Trumpovi dlouhodobě přisuzují zhruba dvoupětinovou podporu. Před a po summitu v Helsinkách výzkumné společnosti zjišťovaly názory americké společnosti na Rusko. Vyplývá z nich, že vnímání Moskvy se postupně zlepšuje. Data společnosti Gallup ukazují, že za spojence či přítele považuje Rusko 31 procent Američanů, před čtyřmi roky to bylo 26 procent.

Daleko radikálnější posun je vidět ale právě u republikánů. Gallup ukazuje, že Rusko jako spojence nebo přítele vnímá 40 procent z nich. Pro srovnání, u demokratů hodnota činí 25 procent. Historicky přitom demokraté s Moskvou sympatizovali více než republikáni. Ještě v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a začalo podporovat separatisty na východě Ukrajiny, byla podpora Kremlu ze strany konzervativců zhruba na poloviční hodnotě než nyní, zatímco u demokratů byla mírně vyšší než teď.

„Nejméně 100 let byl každý republikán bez výjimky pevný a obvykle striktní antikomunista. Ale jak vymizela relevance tohoto postoje po roce 1990, objevil se místo ní přirozený stav disharmonie a tříštění,“ napsal v listu Foreign Policy historik z University of Virginia Philip Zelikow.

Nesoulad a roztříštěnost jsou teď asi nejpříhodnějším popisem stavu u republikánů. Navzdory viditelnému posunu v názorech zůstává v Kongresu řada jejich zákonodárců, kteří se na Moskvu stále dívají skepticky. Kromě zmíněného Flaka mezi ně patří například válečný veterán a senátor John McCain nebo jeho kolega z horní komory Lindsey Graham, který Trumpovi skrze prezidentovu oblíbenou televizi Fox News vzkázal: „Putin není váš přítel.“

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.