ANALÝZA: Trump mění republikány k obrazu svému. U voličů mu neškodí ani popírání sama sebe | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Trump mění republikány k obrazu svému. U voličů mu neškodí ani popírání sama sebe

Mlží, popírá sám sebe a poklonkuje tradičnímu americkému nepříteli – Rusku. Nic z toho však zřejmě nedokáže amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazněji poškodit v očích velké části veřejnosti. Jeho podpora je od prvních dnů ve funkci podobná – pohybuje se kolem 40 procent. Nyní přilil vodu do ohně, když přiznal, že jeho tým šel v červnu 2016 na schůzku s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou s cílem získat kompromitující materiály na Hillary Clintonovou.

Prezident přitom v souladu s verzí Veselnické dříve tvrdil, že jeho syn Donald junior, zeť Jared Kushner a nyní souzený bývalý šéf kampaně Paul Manafort na schůzce jednali o programu adopcí ruských dětí a že on sám o ní nevěděl. Nyní, jak se zdá, platí už jen to poslední.

Poškodí šéfa Bílého domu jeho další ostrý tweet, kterým znovu popřel své předchozí výroky, v očích veřejnosti? Pravděpodobnost, že se tak stane, je minimální. Podle agregátoru průzkumů na webu fivethirtyeight.com osciluje jeho podpora navzdory všemu bouřlivému dění stabilně kolem 40 procent. Některá poslední šetření ukazovala téměř 50procentní souhlas voličů s jeho kroky.

Trumpovi neublížil ani jeho dosud největší přešlap týkající se mezinárodních vztahů. Po summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách schytal kritiku i od některých republikánů, kteří jinak historicky drží kritický a skeptický pohled na zájmy Moskvy. Republikánská strana se ale mění a vše nasvědčuje tomu, že momentálně prochází tak trochu krizí identity. A spíše než na odliv voličů od Trumpa to vypadá na to, že se naopak prezidentovi daří měnit konzervativní partaj k obrazu svému.

Od největší hrozby k fajn člověku, se kterým se lze domluvit

Projevuje se to především na postoji k Rusku. Když v roce 2012 kandidoval do Bílého domu Mitt Romney, označil Moskvu za největší geopolitickou hrozbu pro USA. Donald Trump o Putinovi prohlásil, že je fajn. V tomto případě ale nejde o jeden z jeho častých názorových obratů, jaký předvedl například ve vztahu k Saúdské Arábii, kterou také kritizoval, aby tam následně jezdil na návštěvu a pochvaloval si vzájemné vztahy. Trump o Putinovi mluvil jako o člověku, s nímž se dokáže dohodnout, už před volbami, což nahánělo strach nejenom americkým bezpečnostním expertům.

Nyní šéf Bílého domu získává na svou stranu další, dříve ostré protiruské jestřáby. U schůzky s Putinem mu asistoval poradce pro národní bezpečnost John Bolton, jenž v minulosti před nástupem do Bílého domu prohlásil, že vměšování do voleb ze strany Ruska, které Trump střídavě odmítá a připouští, bylo válečným aktem. A Trumpovu chaoticky vstřícnou linii hájí i řada zákonodárců a republikánských kandidátů v listopadových volbách.

„Během voleb v roce 2016 Donald Trump slíbil Američanům, že napraví chladné vztahy Washingtonu s Ruskem a udrží USA mimo zahraniční války. Drží své sliby a ještě důležitější je, že nás drží v bezpečí,“ glosovala po summitu Trumpa s Putinem Kelli Wardová, jež chce v Senátu nahradit jiného republikána Jeffa Flaka, jenž je naopak k Rusku silně kritický.

Jak si podporu vstřícného chování vůči Moskvě vysvětlit ve straně, která dlouhodobě zastávala k Rusku kritické postoje a Americe dala Josepha McCarthyho, po němž je dokonce pojmenovaná praxe tvrdých represí vůči zámořským komunistům v 50. letech 20. století?

Historický obrat, republikáni jsou k Rusku vstřícnější než demokraté

Návod k hledání odpovědi dávají průzkumy. A to nejen ty, které Trumpovi dlouhodobě přisuzují zhruba dvoupětinovou podporu. Před a po summitu v Helsinkách výzkumné společnosti zjišťovaly názory americké společnosti na Rusko. Vyplývá z nich, že vnímání Moskvy se postupně zlepšuje. Data společnosti Gallup ukazují, že za spojence či přítele považuje Rusko 31 procent Američanů, před čtyřmi roky to bylo 26 procent.

Daleko radikálnější posun je vidět ale právě u republikánů. Gallup ukazuje, že Rusko jako spojence nebo přítele vnímá 40 procent z nich. Pro srovnání, u demokratů hodnota činí 25 procent. Historicky přitom demokraté s Moskvou sympatizovali více než republikáni. Ještě v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a začalo podporovat separatisty na východě Ukrajiny, byla podpora Kremlu ze strany konzervativců zhruba na poloviční hodnotě než nyní, zatímco u demokratů byla mírně vyšší než teď.

„Nejméně 100 let byl každý republikán bez výjimky pevný a obvykle striktní antikomunista. Ale jak vymizela relevance tohoto postoje po roce 1990, objevil se místo ní přirozený stav disharmonie a tříštění,“ napsal v listu Foreign Policy historik z University of Virginia Philip Zelikow.

Nesoulad a roztříštěnost jsou teď asi nejpříhodnějším popisem stavu u republikánů. Navzdory viditelnému posunu v názorech zůstává v Kongresu řada jejich zákonodárců, kteří se na Moskvu stále dívají skepticky. Kromě zmíněného Flaka mezi ně patří například válečný veterán a senátor John McCain nebo jeho kolega z horní komory Lindsey Graham, který Trumpovi skrze prezidentovu oblíbenou televizi Fox News vzkázal: „Putin není váš přítel.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud