ANALÝZA: Trump si zahrává se lvím ocasem. Co se skrývá za válkou tweetů mezi Íránem a USA? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Trump si zahrává se lvím ocasem. Co se skrývá za válkou tweetů mezi Íránem a USA?

ANALÝZA: Trump si zahrává se lvím ocasem. Co se skrývá za válkou tweetů mezi Íránem a USA?

Mezi USA a Íránem se strhla lítá bitva. Obě země ji zatím vedou jen na sociálních sítích a v médiích, kudy prolétly výhružné tweety i mnohoznačné, orientálně květnaté vzkazy. Podle analytiků je realita prostší: americký prezident Donald Trump prý chce dostat Írán pod tlak, přimět jej k jednání a posléze konci jaderného programu. Podobně přistupoval k totalitní KLDR. Otázkou je, zda si Trump uvědomuje, jak rozdílné obě země jsou a co je v sázce. 

V uplynulých dnech proběhla mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a lídry teokraticko-republikánského Íránu tato, na politiky překvapivě nápaditá slovní přestřelka.

V neděli (22. července) íránský prezident Hasan Rúhání před vlastními diplomaty prohlásil: „Pane Trumpe, nezahrávejte si s ocasem lva, mohl byste litovat. Amerika by měla vědět, že mír s Íránem je matkou veškerého míru a že válka s Íránem je matkou všech válek. Vy nejste v pozici, abyste mohli íránský národ obrátit proti bezpečnosti a zájmům Íránu.“ Rúhání reagoval na obvinění amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, podle kterého jsou nynější íránští vůdci pouze mafiáni toužící po bohatství. A který íránským občanům nabídl pomoc při případném svržení teheránského režimu.

Patrně to byla slova o ocasu, která pohněvala Donalda Trumpa. „Už nikdy nevyhrožujte Spojeným státům, jinak ponesete následky, jakým v dějinách světa dosud čelil jen málokdo. Už nejsme zemí, která bude tolerovat vaše vyšinutá slova o násilí a smrti. Dejte si pozor!“ napsal 23. července americký lídr na své oblíbené sociální síti Twitter, výjimečně s pomocí klávesy Caps Lock.

„Fakt nás to neohromilo. Svět slyšel před několika měsíci ještě mnohem drsnější řvaní. Íránci ho poslouchají - i když o něco civilizovanější - posledních 40 let. Jsme tady (jako Írán a Peršané – pozn. redakce) už celá tisíciletí a viděli jsme pád mnoha říší, včetně té naší, které trvaly mnohem déle, než některé státy vůbec existovaly,“ odpověděl na též síti, ve stejný den a velmi ironicky íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf.

Dělostřelecká příprava na nabídku k jednání?

Co se to děje? První možností je, že Trumpovy tweety i íránské reakce vypovídají výhradně o vnitřním rozpoložení zúčastněných politiků, což pro svět a jeho bezpečnost není dobrá zpráva.

Infografika: Dohoda s Íránem

Pravděpodobnější snad stále je, že jde o cílenou kampaň proti Íránu, které se časem naplno zúčastní i další američtí politici a diplomaté. K tomuto názoru se kloní analytici sázející na to, že prezident Trump a jeho lidé hodlají v íránském případě napodobit vzorec použitý při jednávání se Severní Koreou. Nutno dodat, že výsledek „operace Kim“ považuje Washington za úspěch.

Podle tohoto předpokladu teď probíhá první fáze, která se neomezuje jen na silná slova: USA jednostranně vypověděly tzv. jadernou dohodu a hodlají obnovit vůči Íránu sankce letos v srpnu, respektive listopadu. Své evropské spojence pak tlačí k tomu, aby přestali s Teheránem alespoň obchodovat.

V druhé fázi by podle expertů mohla přijít překvapivá americká nabídka: Peršané, pojďme jednat! Navážeme diplomatické styky, dohodneme se na konci (Vašeho) jaderného programu výměnou za byznys s námi a světem! Trump to ostatně sám v úterý (po publikaci tohoto textu) naznačil, když na setkání válečných veteránů v Kansas City obecně mluvil o tom, že je přeci ochotný jednat. „Jsme připraveni ke skutečné dohodě, nikoli k takové katastrofě, kterou dojednala dřívější vláda,“ prohlásil k americkému publiku.

Je ale takový scénář skutečně reálný?

Především, rozdíl mezi KLDR a Íránem je značný. Korejští komunisté jsou životně závislí na Číně (a Rusku). Poddané udržují v nevědomosti i relativní chudobě, úzká elita teď opravdu může jednat za celou zemi. Jadernou dohodu s Trumpem navíc Kim může prodat jako vítězství. Írán je ale zdravě sebevědomá země s vlastními přírodními zdroji a strategickými zájmy v regionu, tedy i asertivní zahraniční politikou. Její obyvatelé jsou navzdory západním představám vzdělaní, často sekulární a obvykle informovaní lidé, kteří sice mnohdy mají vůči režimu zásadní výhrady, na svou kulturu i jaderné vědce jsou ovšem hrdí. Lze právem předpokládat, že by uvítali pád teokracie a větší otevřenost vůči Západu, sotva by ale ocenili ponižující ústupky jakémukoliv prezidentovi, nota bene muži s (kovbojskými) způsoby Donalda Trumpa.

Írán také s velkou pravděpodobností nemá jadernou zbraň (KLDR ano). Během případného jednání by tak Američané patrně neusilovali jen o zastavení atomového programu, ale žádali by i potlačení íránských regionálních ambicí (v Sýrii, Iráku, Jemenu, Libanonu i jinde), což je pro Teherán pod jakoukoli vládou stěží představitelné.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Je rovněž otázka, zda by se s pramálo konkrétní dohodou severokorejského typu mezi USA a Íránem smířily Saúdská Arábie a Izrael, které Teherán považují za úhlavního nepřítele a Trumpa v jeho protiíránských postojích přinejmenším utvrzují.

Íránu sice nevládnou šílenci, najdou se tam ale tací, kteří by do opravdové války s USA šli. Svět by pak na mistrné zásahy tweetem vzpomínal (z protiatomových krytů) jako na nevinnou legraci.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.