ANALÝZA: Válka mezi syrskými Kurdy a Tureckem je zažehnána. Snad alespoň prozatím

Pavel Novotný

Syrští Kurdové s velkou pravděpodobností nebudou v následujících týdnech čelit turecké vojenské invazi, jejíž začátek v závěru loňského roku se lhůtou „v řádu dní“ ohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Lídr USA Donald Trump sice trvá na stažení svých vojáků ze Sýrie, což k avizovanému tureckému plánu nepřímo přispělo, ovšem patrně na nátlak amerických i jiných přátel Kurdů ustoupil od rychlého odchodu z blízkovýchodního bojiště. Washington teď sice vydává chaotické signály, přesto si syrští Kurdové mohou alespoň prozatím oddychnout.

Zmatečné, zato silácké tweety. Drsná slova následovaná patrně mnohem věcnějšími telefonáty. Nynější světová diplomacie trpí sebestředností a nedisciplinovaností silných, ba autoritářských, či populistických lídrů typu tureckého i amerického prezidenta. Vyjednavači (na všech stranách) ale dosud nevymřeli a snaží se stav planety konsolidovat.

Nabízíme odpovědi na základní otázky ohledně osudu syrských Kurdů, kteří koncem loňského roku očekávali tureckou invazi. Krátce po jejím ohlášení americký prezident Donald Trump oznámil, že stáhne své vojáky z kurdských území na severovýchodě Sýrie, což obavy tamních bojovníků posílilo. Američané totiž Kurdům slouží jako svého druhu živá pojistka právě proti tureckému útoku – ani Ankara pod vedením autoritářského vůdce Erdogana totiž nemůže dopustit přímý střet s Trumpovými vojáky.

Zradila Amerika syrské Kurdy?

Teď se snad zdá, že Američané odejdou, ovšem víceméně se ctí. I když to tak donedávna nevypadalo.

Trump vystavěl svou domácí popularitu na izolacionistických a ekonomických principech, podle kterých se má Amerika v zahraničí angažovat co nejméně i nejlevněji. Všichni protagonisté syrského konfliktu včetně Kurdů proto předpokládají, že Američané jednou ze země odejdou. A stane se tak zřejmě již za Trumpovy vlády, snad dokonce před prezidentskými volbami, které se budou konat zkraje listopadu příštího roku. Trump bude prezidentský post obhajovat.

Blízký východ se podobá Evropě 19. století. Nevidím ale prostor pro stabilizaci, říká sociolog

sinfin.digital