Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Válka zatím nepřišla, chaos v plné síle. Jak skvělá je Amerika po prvním roce Trumpa?

ANALÝZA: Válka zatím nepřišla, chaos v plné síle. Jak skvělá je Amerika po prvním roce Trumpa?

Přesně před rokem stál Donald Trump před Kapitolem ve Washingtonu a před zraky statisíců lidí (o jejichž počtu se pak jeho teď už bývalý mluvčí následující týdny hlasitě přel s novináři)  sliboval, že na mnoho let dopředu určí nový směr nejen pro Ameriku, ale i celý svět. Dikcí, na kterou si veřejnost teprve začínala zvykat, přísahal, že Spojené státy vrátí do rukou obyčejných lidí, že zavede ochranná opatření, která zvýší prosperitu země a ano, že udělá Amerikou znovu skvělou. A méně imigrantskou. Jak skvělá teď Amerika je? Jak se pod vedením celebrity a miliardáře s obsesí pro twitter změnila? A jak se změnilo její postavení a vnímání ve světě? Naplnily se katastrofické scénáře, které před érou Trumpa varovaly?

Ekonomický postrach i čaroděj

Začněme u ekonomiky, přece jen s byznysem a světem peněz je Trump spojený odjakživa. Americké i světové trhy na jeho zvolení reagovaly šokem, na rozdíl od velké části veřejnosti se z něj ale poměrně rychle dostaly. Právě ony jsou Trumpovým oblíbeným indikátorem stavu ekonomiky a rád se jimi chlubí. „Šest měsíců v úřadě – je to naděje růstu, která dělá Ameriku o čtyři biliony dolarů bohatší," napsal Trump na twitteru v polovině července, výjimečně bez vykřičníků, zato s patřičnými emotikony. Ekonomové na jeho podobné výkřiky často reagují tím, že plete indexy dohromady a zaměňuje čísla, v praxi to ale příliš nemění.

Americkým trhům se v posledních 12 měsících skutečně daří, rekordy padají někdy i v řádech dnů. Dow Jones poskočil od jeho nástupu do úřadu o 31 procent, což je nejvyšší růst za první rok prezidentství od Franklina Roosevelta (96,5 %). 

Zatímco čísla jsou poměrně jasná, na otázku, za co z toho opravdu může současný šéf Bílého domu, už se odpovídá o něco hůře. Částečný růst mohly vyvolat jeho předvolební sliby, ze kterých analytici vyvodili vyšší výdaje na infrastrukturu (tedy příjmy pro americké firmy, na které zatím příliš nedošlo) a nižší daně pro domácí společnosti (ty už v reformě administrativa schválila). Podstatnější ale je, v jakém stavu Trump ekonomiku zdědil – v tomto ohledu je totiž prezidentem štěstěny. V době, kdy přebíral úřad, se blýskalo na lepší časy, na vzestupu byly evropské trhy, americký hrubý domácí produkt rostl, nezaměstnanost klesala, přibývalo pracovních míst. A právě u pracovních míst už Trumpova sebechvála pokulhává. Přivedení amerických firem zpátky na domácí půdu a vytvoření nových pozic pro občany bylo jedním z důvodů, proč ho lidé volili. Za jeho rok v úřadě ale vzniklo méně nových míst než za jakýkoli rok vlády Baracka Obamy.

Reálný dopad Trumpovy ekonomické politiky bude ve skutečnosti zřejmý až za několik let. Až bude jasné, jak život Američanů a kondici tamních firem změní jeho daňová reforma, o které sám mluví jako o největší za posledních třicet let. Až bude jasné, jestli i další obchodní dohody čeká podobný osud jako Transpacifickou obchodní smlouvu (TPP). Klíčová bude hlavně budoucnost Severoamerické dohody o volném obchodu NAFTA s Kanadou a Mexikem, kterou chce Trump nahradit dvoustrannými dohodami. A také postup, jaký zvolí v Evropě, kde dříve mluvil ne o smlouvě s unií jako takovou, ale s jednotlivými státy.

Kličkování okolo shutdownu
Trumpovu oslavu prvního výročí tak trochu ironicky narušila hrozba platební neschopnosti federální vlády, která spíš než se stavem americké ekonomiky souvisí s mezistranickými bitkami. Kongres, vláda a prezident totiž musí za normální situace do konce hospodářského roku, což bylo na konci září, schválit rozpočet, a to se nestalo. Kongres pak většinou přijímá rozhodnutí o finančním provizoriu. Když se na něm neshodne, nastává právě shutdown neboli platební neschopnost. V ten moment začnou peníze proudit jen na ty nejnutnější položky – jako sociální zabezpečení nebo lékařská péče. Zcela odříznuté a zavřené pak bývají instituce, které jsou v přihrádce takzvaných nedůležitých výdajů: národní parky, muzea nebo třeba NASA. Jejich zaměstnanci po dobu shutdownu nechodí do práce a nedostávají platy.

Uprchlíci z p*delí světa i ti ostatní

Dalším z hlavních taháků Trumpovy kampaně byl boj s migrací, nelegální i legální. Jeho projevy na toto téma byly tak plamenné, že mu je mnozí evropští antisystémoví politici mohli závidět. „Když k nám Mexiko posílá své lidí, neposílá ty nejlepší,” řekl například během ohlášení své kandidatury před dvěma a půl lety. „Přinášejí k nám drogy, přinášejí k nám kriminalitu. Znásilňují,” tvrdil. „A není to jen Mexiko. Tohle přichází z celé Jižní a Latinské Ameriky, a pravděpodobně také z Blízkého východu.”

Jestli někdo čekal, že se po nástupu do Bílého domu Trump naučí být v rasové otázce o něco diplomatičtější, mýlil se. Možná spíš přitvrdil. Minulý týden například v debatě se senátory protestoval proti tomu, aby do Spojených států přicházeli imigranti „z prdelí světa.“

720p 480p 360p 240p
USA a historie zákazů vstupu cizinců

Právě tyto věty docela expresivně znázorňují jednu z největších změn, která v Americe po 20. lednu 2017 probíhá. Hned v prvním týdnu v úřadě Trump podepsal tři z celkem sedmi prezidentských dekretů, které se týkaly imigrace. Nejznámější - ten, který zakázal vstup obyvatelům sedmi (teď osmi), převážně muslimských států - v novějších podobách dál zaměstnává soudy. Spolu s ním přišel tříměsíční zákaz příchodu nových uprchlíků, výrazné osekání nebo úplné zrušení řady dosavadních programů (například pro dětské migranty nebo obyvatelů zemí zasažených přírodní katastrofou) a tvrdší postup vůči lidem, kteří už ve Státech nezákonně jsou.

Ti se v podstatě ze dne na den začali obávat bezprostřední deportace. Zatímco pro Obamovu administrativu byli prioritou k vystěhování ilegální migranti, kteří představovali bezpečnostní riziko, spáchali trestný čin nebo do Ameriky nelegálně přišli čerstvě, pro stávající vládu jsou prioritou všichni. Od 20. ledna do konce září 2017 proto úřady ze země vyhostily víc než 61 tisíc lidí, o třetinu víc než za stejné období v roce 2016. Deportace se týkaly i členů rodin, které už měly v USA kořeny a vazby a byly za Obamovy vlády chráněné, pokud se pravidelně hlásily úřadům.

Trump si i tady může v některých ohledech gratulovat, částečně se mu podařilo to, co sliboval. Celkově totiž migrantů do Spojených států přišlo méně než v předchozích letech, pravděpodobně právě kvůli strachu z deportace. Jejich novou destinací se stala Kanada, která v měsících největšího náporu musela na azylové centrum proměnit například olympijský stadion v Montrealu.

Jeho největší sen ale zatím zůstává pouhým snem. Zeď na hranici s Mexikem, za kterou by navíc Mexiko platilo, se mu postavit nepodařilo. Zatím je součástí jeho připravovaného imigračního plánu, jasná ale zatím není ani její forma, ani délka.

Amerika na prvním místě doma, kde je ve světě?

Když Trump dokola opakoval heslo America First, možná ani netušil, jaký dopad to bude mít ve světě. Po roce v úřadě se postavení Spojených států jako lídra světové politiky hroutí. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Gallup důvěra v americké vedení propadla od konce Obamova mandátu o téměr dvacet procentních bodů. V době, kdy Německo stále hledá vládu a Británie je plně zaměstnaná zmatky okolo brexitu, to je v překladu ještě větší propad, kterého na úkor Západu využívá Čína.

Trumpova zahraniční politika je zjednodušeně hlasitá, tweetová a zmatená, a řada státníků ji už zřejmě bere s rezervou. Dopady ale bezesporu měla a má.

Válka v Sýrii

Trumpovo dubnové rozhodnutí zaútočit na základu syrské armády u Homsu (z níž podle USA vedla syrská armáda chemický útok, při kterém zemřelo přes 80 lidí), mělo ve světě převážně pozitivní odezvu. Šlo o zdvižený prst pro Bašára Asada, který už pak Trump znovu nezdvihl. V čele mezinárodní koalice, která podporuje arabsko-kurdské milice, nicméně Spojené státy zůstávají a šéf Bílého domu si její výsledky chválí. Rád opakuje, že teroristé z Islámského státu ustupují, co se ujal úřadu.

720p 480p 360p 240p
Rakety Tomahawk

Nepřátelé, kteří jsou přátelé, nebo naopak?

Kdo zasypání Sýrie americkými Tomahawky kritizoval, bylo Rusko. S ním má Trump asi vůbec nejzajímavější vztahy. Jeho zvolení se v Moskvě hlasitě slavilo, zčásti i proto, že na něm tamní hackeři i lidé z Kremlu měli podle amerických tajných služeb vlčí podíl. Takzvaná ruská aféra, která nad Trumpovým prezidenstvím visí, na rozdíl od cukrovky českého prezidenta, nikam neodchází.

720p 360p
Rusko vs. USA

Speciální vyšetřovatel dál prověřuje vazby Trumpova týmu na Moskvu a zjišťuje, zda jeho manažeři, poradci a příbuzní „nekolaborovali“ s cizí mocností. Někteří členové jeho kampaně totiž už přiznali, že s bývalým ruským velvyslancem mluvili například o budoucnosti protiruských sankcí. Diplomatická jednání jsou přitom pro americké civilisty bez speciálního povolení trestná. Minimálně diskutabilní jsou pak e-maily Trumpova syna, ve kterých se zajímá o materiály, které by poškodily Hillary Clintonovou. A do toho se objevuje čím dál víc náznaků, že zpráva o kompromitujících záběrech, kterými by Moskva mohla naopak vydírat Trumpa, má zřejmě reálné základy.

Když se ale odvrátíme od údajné spolupráce před volbami, tak se vztahy Ruska a Ameriky s příchodem Trumpa příliš nezměnily. Vřelé nejsou. Trump v létě podepsal nové sankce kvůli Ukrajině. Ministr obrany James Mattis včera oznámil, že jádrem nové obranné strategie USA už není boj s terorismem, ale vytvoření protiváhy velmocenským ambicím Číny a právě Ruska.

Válka slov s „Rakeťákem“

Asi vůbec nejčastěji ze světových lídrů se Trump vyjadřuje k vůdci KLDR. Válka slov mezi Washingtonem a Pchjongjangem je v podstatě na denním pořádku. Trump Kim Čong-unovi pravidelně vzkazuje, že vojenské řešení je reálnou variantou, které by pro komunistický režim znamenalo totální konec. Kim má slovo „totální“ také rád, na oplátku Trumpovi hrozí „totální válkou.“

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Vztahy zostřila hlavně série severokorejských jaderných a raketových testů a také reálná šance, že by ony rakety už dokázaly zasáhnout americké území. Napětí také vystupňovala smrt Američana Otto Warmbiera, jehož Severokorejci rok a půl věznili, načež ho propustili v tak špatném stavu, že po příletu do USA zemřel.

720p 360p
Krutá KLDR

Izraelská sóloakce a příšerná smlouva s Íránem

Poprask před Vánoci vyvolalo Trumpovo uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. To je z pohledu zahraniční politiky rozhodnutí, které může mít možná vůbec největší dopady. Trump chce do Jeruzaléma stěhovat americkou ambasádu, oznámil také, že USA ukončí finanční pomoc poskytovanou Palestincům, pokud jejich vedení nebude chtít jednat s Izraelem o míru. Mezi Palestinci i dalšími muslimskými národy v regionu došlo k masivním protestům, zmatek a zděšení pak přišlo z řady západních států, které Trumpa kritizují za ohrožení bezpečnosti v oblasti.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

Emoce vyvolává také Trumpův postoj k jaderné smlouvě s Íránem, která je podle amerického prezidenta „příšerná.“ Trump sice nedávno režim mírnějších sankcí prodloužil, přeje si ale, aby USA vyjednaly „silnější“ dohodu.

720p 360p
Saúdská Arábie vs. Írán

Já jsem zdravý a co vy?

Reformu zdravotnictví, která nese jméno jeho předchůdce, se Trump snaží zrušit od chvíle, kdy v hlavním městě přísahal na Bibli. Záhy po inauguraci vydal příkaz ke snížení finanční zátěže spojené s Obamacare. Úplné zrušení zákona, který vyplácí státní dotace občanům s pojištěním, se mu ale zatím nedaří. Podporu zatím našel pouze ve Sněmovně reprezantantů, v Senátu ale narazil.

On sám teď ale podstoupil zdravotní vyšetření, aby občanům ukázal, že je ve formě. Závěry? Podle lékařů je ve vynikající kondici, měl by ale omezit tučné jídlo.

Král twitteru, lží a chaosu ve vlastním týmu

Twitter je Trumpova síla i slabina. Milionům Američanů, kteří ho volili, je prezident blíž, protože s nimi komunikuje právě přes sociální sítě. Jím nenáviděná média si pak všímají každého jeho statusu. A také každého výmyslu. Například deník Washington Post spočítal, že Trump zveřejní v průměru 5,6 lživých nebo nepravdivých výroků denně. Některé pak v zápalu emocí maže.

Emoce jedou na plné obrátky, i když přijde na jeho tým. Takovou obměnu personálu úřad prezidenta v prvním roce nezažil. Jen pro představu, prohlédněte si fotografie z telefonátu s ruským prezidentem Putinem, které vznikla osm dní po inauguraci.

Donald Trump telefonuje poprvé s Vladimirem Putinem (28. 1. 2017)Donald Trump telefonuje poprvé s Vladimirem Putinem (28. 1. 2017)autor: ČTK

Donald Trump telefonuje poprvé s Vladimirem Putinem (28. 1. 2017)Donald Trump telefonuje poprvé s Vladimirem Putinem (28. 1. 2017)autor: ČTK

Je na nich Reince Priebus (bývalý šéf Trumpova personálu), viceprezident Mike Pence, Steve Bannon (bývalý hlavní strategický poradce), Sean Spicer (bývalý mluvčí) a Michael Flynn (bývalý bezpečnostní poradce). Ve funkci zůstal jen Pence. Vyhazovů a rezignací navíc bylo mnohem více.

Amerika je rozdělená. Menší část Trumpa hájí (po prvním roce má nejnižší důvěru veřejnosti v historii šetření popularity prezidentů), větší s ním nesouhlasí nebo ho dokonce nenávidí. Jisté ale je, že prezidenta, jako je on, Spojené státy ještě neměly a pravděpodobně už nikdy mít nebudou.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1