Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Východní Ghúta je minulostí. Kde přijde další úder?

ANALÝZA: Východní Ghúta je minulostí. Kde přijde další úder?

Východní Ghúta na předměstí syrského Damašku je krůček od definitivního pádu. Vládní síly s pomocí Ruska odtud vyhnaly už drtivou většinu bojovníků, jen v úterý odešlo přes tisíc povstalců s rodinami. Obléhané místo se v uplynulých letech stalo dějištěm humanitární katastrofy a jedním ze symbolů občanské války. Teď se Asadovi věrní dočkali a ovládli ho. Jak bude syrský konflikt pokračovat? Odpovídá následující analýza.

Je na řadě Idlíb?

V provincii Idlíb na severozápadě země se v tuto chvíli nachází zhruba dva a půl milionu nejodhodlanějších nepřátel prezidenta Bašára Asada z celé Sýrie. Právě sem byli po roce 2015 evakuováni ti rebelové, kteří se tísněni režimem (nebo jeho spojenci) nakonec vzdali svých území. Z těch odešli nejen s rodinami, ale i částí výzbroje. Jen z východní Ghúty sem v posledních dnech – a po dohodě s Damaškem – míří zhruba 50 tisíc lidí. A toto číslo nemusí být konečné.

Nachází se tu proto různorodá společnost: nejrůznější islamisté i zbytky sekulární, či spíše sekulárnější opozice. Značný vliv zde mají bojovníci skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tedy bývalí spojenci sítě al-Káida, kteří se podle některých expertů od mateřské organizace odpoutali jen formálně, spíše z propagandistických důvodů.

Spojenci syrského režimu už zkraje roku na rebelující region zaútočili. Třetího února povstalci sestřelili ruský letoun a jeho pilota zabili. Den nato se provincie stala cílem chemického útoku. Záchranáři informovali o nejméně devíti lidech trpících dýchacími potížemi. Od té doby došlo k několika konvenčním útokům ze vzduchu i na zemi, kdy na rebelský region útočily prorežimní šíitské milice vyzbrojené a hlavně zaplacené Íránem. Nyní je ovšem v oblasti spíše klid.

Lze říci, že v Idlíbu se kříží zájmy Turecka na jedné a Asada podporovaného Ruskem na straně druhé. Ankara považuje Idlíb za když ne spřátelenou, tak jistě neutralizovanou nárazníkovou zónu u své hranice. Podle místních pozorovatelů se přímo v Idlíbu snaží podpořit umírněnější síly v boji proti radikálům. Osud rebelů je tak do značné míry v tureckých rukou: dá-li Ankara svolení k syrsko-ruské akci proti regionu, Bašár Asad se sotva bude mírnit ve snaze vyhubit tvrdé jádro svých nepřátel.

Sýrie (březen/duben 2018)

Pustí se Asad do boje na jihozápadě země?

Je to možné, záleží ale na Asadových spojencích, na kterých je režim závislý.

V březnu za relativního nezájmu médií udeřily (patrně) ruské letouny na povstalce v provincii Dará. Vyvolaly – snad zkusmo – drobnou uprchlickou vlnu. Jeden z mluvčích ruských leteckých sil v Sýrii Alexander Ivanov tehdy otevřeně pohrozil, že poté, co piloti pro Asada získají oblasti v okolí Damašku (rozuměj hlavně východní Ghútu), dojde i na rebely z jihu.

V tomto koutě Sýrie komplikuje Asadovi boj s povstalci blízkost Jordánska a Izraele. Židovský stát už Moskvě vyslal signál, že je připraven jakoukoli novou, pro sebe nepříznivou situaci řešit i vojensky. Izraelští vojáci simulovali cvičení, které předpokládá ruskou snahu aktivně bránit případným útokům židovských vojáků na Sýrii. A Tel Aviv také – proti svému zvyku – nyní zveřejnil fakta o útoku z roku 2007, kdy podnikl nálet na zárodek syrského jaderného reaktoru.

Jordánsko, které je unaveno syrskou občanskou válkou, je podle komentátorů údajně připravené přistoupit na nějakou dohodu s Damaškem, těžko si ale představit, že hodí rebelující Syřany zpoza hranice jako celek přes palubu

Při pohledu na mapu je zřejmě, že právě za městem Dará lze povstalecká území rozdělit. Zde také rebelové očekávají první případný úder.

Budou na severu pokračovat boje mezi Kurdy a Tureckem?

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že ano.

„Po vítězství v Afrínu budeme pokračovat do Manbídže, Ajn al-Arabu, Tel Abjadu, Ras al-Ajnu a Kamišlí. Neskončíme, dokud nevytvoříme nárazníkové pásmo při naší hranicí,“ prohlásil turecký lídr v polovině března. Přesně den po dobytí města Afrínu, které je středem někdejší enklávy syrských Kurdů na severozápadě země.

Jinými slovy: Erdogan si přeje oddělení Kurdů a jejich bojovníků od hranice s Tureckem, a to ještě na syrském území.

Mimochodem, Kamišlí bylo podle předválečných statistik těsně druhým největším městem syrských Kurdů (po Hasace). A Ajn al-Arab zná svět jako Kobani (tak jej nazývají Kurdové). Tady, doslova na dohled od turecké hranice se mezi roky 2014 a 2015 odehrál krutý souboj mezi Kurdy a samozvaným Islámským státem. Stateční obránci města před militantními džihádisty si tehdy získali sympatie celého světa.

Je otázka, zda si Erdogan na akci proti Kurdům troufne. V jím „vytipovaných“ kurdských oblastech se budou Kurdové bránit mnohem úporněji i proto, že nebudou mít kam ustoupit. Jde o srdce jejich komunity. Z města Manbídž, na které si Erdogan brousí zuby už i jmenovitě, navíc vede jasná cesta do Kobani a dále na historická kurdská území. V Manbídži jsou navíc rozmístěni američtí vojáci, kteří tu podporovali syrské milice YPG v jejich boji proti Islámskému státu. A USA dosud říkají, že jejich vojáci odsud neodejdou.

Zdá se naopak pravděpodobné, že Turecko zaútočí na Taal Rifaat, který se nachází ještě na východě enklávy Afrín (a asi čtyřicet kilometrů od města Aleppa). Taková akce jistě prodlouží utrpení kurdských uprchlíků, neboť jen z Afrínu sem podle odhadu OSN uprchlo na 180 tisíc lidí.

V tuto chvíli jak Asadova vláda, tak Rusko víceméně jen čekají, jaké další kroky Erdogan udělá. Syrští Kurdové, tedy nyní vládnoucí postmarxisté, nežádají plnou nezávislost na Damašku. Usilují jen o federaci, konfederaci, či jiný volnější svazek.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1