Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Angličtina ztrácí význam," prohlásil šéf Evropské komise Juncker. Napětí mezi EU a Británií roste

„Angličtina ztrácí význam," prohlásil šéf Evropské komise Juncker. Napětí mezi EU a Británií roste

Vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií se vyostřily poté, co britská premiérka Theresa Mayová prohlásila, že se Evropská komise snaží ovlivnit britské volby. Předseda Evropské komise Jean Claude Juncker podotknul, že angličtina ztrácí v Evropské unii význam. V EU je celkem 23 jednacích jazyků, převládá však angličtina a francouzština.

Když měl Juncker přednést řeč před Evropskou komisí, řekl, že by bylo lepší, kdyby mluvil ve francouzštině. „Pomalu ale jistě ztrácí angličtina na významu,“ poznamenal. To logicky rozlítilo Brity. Ministr obrany Michael Fallon dnes zmínil, že by jednání o brexitu byla snazší, kdyby si názory zástupci komise nechali pro sebe, píše Independent.  

Přestřelku ovšem rozpoutala Mayová, která obvinila politiky evropské osmadvacítky z ovlivňování voleb. Ve středu prohlásila, že unijní politici organizovali úniky informací ze soukromých schůzek britské premiéry, aby ovlivnili veřejné mínění před nadcházejícími volbami v Británii.  

Juncker už údajně volal kancléřce Merkelové, aby ji sdělil, že Mayová žije v jiné galaxii. Předseda Evropské rady Donald Tusk se snažil situaci uklidnit a vyzval ke vzájemnému respektu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1