"Angola je nesmírně úrodná země. Na vlastní pěst v ní ale nepodnikejte." Rozhovor s diplomatem EU Tomášem Uličným

Lucie Bednárová

Jihoafrická Angola, která je po Nigérii druhým největším producentem ropy na kontinentu, zažila po ekonomickém boomu díky vysokým cenám „černého zlata“ propad, z něhož se nyní pozvolna vzpamatovává. Její trh je proto otevřen zahraničním podnikatelům. Podle Tomáše Uličného, který v Angole vede Delegaci EU, skýtá nejvíce příležitostí zemědělství, v kurzu jsou ale také minipivovary a zbrojařský průmysl.

Bývalá portugalská kolonie Angola má za sebou dlouhotrvající občanskou válku, která stála život více než 500 tisíc lidí. Mírová dohoda byla uzavřena v roce 2002 a od té doby je země víceméně stabilní. Jak se Angola dokázala vypořádat s válečným dědictvím?

Občanská válka dostala zemi na kolena. Během mírového procesu se podařilo jednu z válčících stran zapojit do vlády, což je na africké poměry rarita. Strana UNITA nyní zasedá v parlamentu a bude se účastnit demokratických voleb. Země má za sebou období ekonomické prosperity, její hospodářský růst byl po několik let dvouciferný. Angola je druhým největším producentem ropy po Nigérii v subsaharské Africe, a těžila tak z vysoké ceny barelu.

Kdo je Tomáš Uličný?

Tomáš Uličný je bývalý český diplomat se zkušeností s prací ve strukturách OSN ve Vídni a Ženevě a humanitární misi v Iráku. Po nástupu na české ministerstvo zahraničních věcí působil v Bruselu na Stálém zastoupení ČR při EU. V roce 2006 se stal velvyslancem ČR v Sýrii a v roce 2011 uspěl ve výběrovém řízení na funkci vedoucího Delegace EU v Súdánu. Delegaci EU v Angole vede od roku 2016. Spolu s Janou Hybáškovou je jediným takto vysoce postaveným Čechem v diplomacii EU.

V roce 2014 ale ceny ropy poklesly a země, která je z 90 procent závislá na příjmech z ropy, se propadla do ekonomické krize. I tak je to pořád třetí největší ekonomika regionu v poměru HDP na hlavu. Krize však měla vliv na státní rozpočet, který se smrštil o polovinu. Spousta projektů hlavně v dopravě a bytové infrastruktuře se zastavila.

Podařilo se angolské vládě využít ropný boom?

Zapracovalo se hodně na infrastruktuře a Angola se během deseti let dostala na špičku mezi africkými zeměmi. Můžeme samozřejmě vést debaty, zda to nešlo udělat lépe, protože země si příliš zvykla na příjmy z cen ropy. Lze také diskutovat nad tím, jestli se peníze nepromrhaly nebo nedošlo k jejich zpronevěře, jako se to stalo v podobných zemích. V Angole navíc stále existují obrovské sociální rozdíly, které se ještě více prohloubily kvůli bohatství, které sem přišlo zejména od ropných společností z USA nebo Francie. Americký Chevron a ExxonMobil a francouzský Total jsou největšími investory v zemi v této oblasti.

sinfin.digital