Ani Merkelová, ani Schulz. Berlíňany zajímají uprchlíci a jejich deportace | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ani Merkelová, ani Schulz. Berlíňany zajímají uprchlíci a jejich deportace

720p360p

Lidská práva, solidarita s uprchlíky a boj s rasismem, xenofobií a nenávistí. To jsou témata, která zajímají obyvatele Berlína. Žádná politika. Žádné volby. Jen několik dní před tím, než se rozhodne, zda německá konzervativní kancléřka Angela Merkelová již počtvrté obhájí kancléřský úřad, nebo jí v něm vystřídá největší rival sociální demokrat Martin Schulz, ulicemi hlavního města Německa za dohledu policistů pochodovaly tisícovky mladých lidí. INFO.CZ bylo u toho.

„Jsem tu proto, abych ukázala, že jsme si všichni rovní,“ snaží se překřičet hlasitou hudbu, která se odráží od přilehlých budov, asi třicetiletá žena tmavé pleti s vlasy spletenými do drobných copánků. K protestnímu průvodu, který zrovna přechází přes řeku Sprévu v centru Berlína nedaleko úřadu kancléřky Angely Merkelové a slavné Humboldtovy univerzity, se přidala ze stejného důvodu jako tisíce dalších převážně mladých lidí. Tím je snaha ukázat vládě, která vzejde z blížících se parlamentních voleb, co trápí obyvatele města a na co by se měla v příštích čtyřech letech svého úřadování zaměřit.

„Musíme pomáhat lidem. Nesmíme dělat rozdíly,“ vysvětluje perfektní angličtinou mladá žena, která do Německa přišla před dvěma lety z Kamerunu. V hlavním městě Spolkové republiky si zvládla najít práci a usadit se.

Průvod kromě pochodujících lidí s barevnými transparenty a vlajkami tvoří i amatérsky ozdobené alegorické vozy, z jejichž reproduktorů se šíří pořádné decibely nebo skandování hesel posádky. Podle organizátorů má akce takového typu vytvořit dojem karnevalu, který je dobře známý například z latinskoamerických zemí. „Chceme skloubit život s uměním,“ píší na oficiálních stránkách akce, která nese název CommUnity Carnival.

V Berlíně ji už znají. Svou premiéru si odbyla před rokem a do ulic hlavního města tehdy v podobně laděné atmosféře vyrazilo pět tisíc lidí. Letošní akce je však už na první pohled mnohem větší. A potvrzují to i zprávy z německých médií – tentokrát se jí zúčastnil více než dvojnásobek.

O politiku se nezajímám

„Politika mě nezajímá, musíme ale dát najevo politikům, co si myslíme,“ rozpovídala se další mladá, hnědovlasá, nakrátko ostříhaná žena, kterou jsem odchytila v procházejícím davu. „Nechci, aby se na Němce pohlíželo jako na rasisty a xenofoby,“ vysvětluje důvody, proč se spolu s několika přáteli rozhodla nést obří transparent s nápisem „Otevřete hranice a stop Frontexu“ (evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž). Za ní pobíhají lidé, kteří se i v poměrně teplém zářijovém počasí zabalili do stříbrnozlatých izolačních dek. Přesně takových, které záchranáři rozdávají migrantům, kteří se rozhodli do Evropy přicestovat přes Středozemní moře na lodích a bárkách.

Průvod se mezitím pozvolným krokem přesunul na náměstí Lustgarten před Berlínský dóm, kde se na malou chvíli zastavil, aby posléze pokračoval do centra bývalého východního Berlína Alexandrplatz. Po celou dobu hraje hudba, která láká další obyvatele města, aby se ke karnevalu připojili. V davu jsou proto vidět i malé děti či postarší manželé a turisté, kteří se původně vydali pouze na procházku po městě.

„Zastavte deportace do Afghánistánu,“ doprovází jejich kroky ustavičný a neúnavný křik do amplionu, který vydává mladý muž. Vyklání se při tom z okna menšího nákladního auta, jež se líně sune ulicemi. Jeho vzkaz je jasný. Do Německa za poslední dva roky přišlo více než 1,2 milionu běženců z nejrůznějších zemí. Do původní vlasti se ale vrátila pouze část těch, kteří v zemi nemají nárok na azyl ani na jinou formu právní ochrany. Vláda kancléřky Merkelové se proto snaží zejména v poslední době návraty co nejvíce urychlit. Mladí lidé s tím ale nesouhlasí – právo na to zůstat v Německu by podle nich měli mít všichni, a to bez ohledu na to, odkud pocházejí.

Kolem páté hodiny odpoledne celý průvod definitivně kotví v berlínské čtvrti Kreuzberg. kde žijí převážně imigranti. V roce 2012 tu dokonce vyrostl ilegální uprchlický tábor, kde se usídlilo přibližně 200 lidí. O dva roky později jej německé úřady nechaly strhnout a migranty, kteří pocházeli hlavně z Libye a do Evropy se dostali přes italský ostrov Lampedusa, nuceně vystěhovaly.

Po koncertě, který je považován za vrchol celé akce, se hloučky lidí pozvolna rozcházejí a vplouvají do místních barů a diskoték. Ulice se vyprázdní a jedinou připomínkou po celé akci jsou letáky válející se po zemi. Ale i ty do druhého dne zcela zmizí.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.