Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Arabové chtějí dobýt vesmír: do tří let sonda na Marsu a za sto let kolonie

Arabové chtějí dobýt vesmír: do tří let sonda na Marsu a za sto let kolonie

„Dinosauři vymřeli, protože neměli vesmírný program. A jestli kvůli tomu, že nemáme vesmírný program, vymřeme i my, dobře nám tak!“ prohlásil Larry Niven, americký spisovatel sci-fi. Zdá se, že ve Spojených arabských emirátech se ho rozhodli vzít za slovo. Před pár týdny totiž oficiálně oznámili, že v letošním roce vypustí do vesmíru první satelit a za tři roky vypraví první arabskou misi na Mars, jejž mají v plánu během příštích 99 let kolonizovat. Zálivové petrodolary mají napříště podle všeho výrazně promlouvat do závodu o rudou planetu.

Ve středověku, v době největšího kulturního rozmachu arabského světa, patřili tamní astronomové k absolutní světové špičce. V tzv. zlaté éře, tedy v období mezi 9. a 13. stoletím, se jednak postarali o znovuoživení a uchování dřívějších znalostí Řeků, Římanů a Byzantinců a s otevřením bagdádského Domu moudrosti za vlády abbásovského chalífy al-Ma’múna v 9. století se pustili naplno do vlastního zkoumání Ptolemaiovského systému, jenž staví do středu vesmíru naši planetu. Později evropští astronomové v mnohém vycházeli z arabských spisů či jejich překladů dřívější poznatků. Dnes by si ale Araby s vesmírným programem spojil málokdo.

Spojená arabská naděje

Do vesmíru se zatím podívali jen dva Arabové – člen saúdské královské rodiny Sultán bin Salmán Ál Saúd, jenž letěl v roce 1985 na palubě amerického raketoplánu, a o dva roky později Syřan Muhammad Ahmad Fáris, který se do vesmíru podíval jako člen syrsko-sovětské mise. S velkými plány na účast na světovém vesmírném programu teď přicházejí Spojené arabské emiráty. Jejich vesmírná agentura sice vznikla teprve v roce 2014, nicméně plány má víc než smělé.

V letošním roce by tamní vědci rádi vypravili do vesmíru první družici postavenou výhradně arabskými inženýry nazvanou „KhalifaSat“. A už za dva roky by měla vyrazit první nepilotovaná sonda k Marsu. Spojené arabské emiráty tak rozšíří elitní klub těch, kdo podobnou misi úspěšně zrealizovali, a kam prozatím patří Spojené státy, Rusko, Indie a Evropská vesmírná agentura. Start sondy nazvané Hope (Naděje) je naplánovaný na krátké letové okno v červenci 2020 – Země a Mars totiž kolem Slunce obíhají různou rychlostí, v ideální pozici se ocitají pouze jednou za dva roky. Pokud nebude sonda Hope nachystaná nebo jakákoliv fáze jejího vypravení do vesmíru selže, nebude šance start bezprostředně opakovat. Sonda bude podle plánu vybavena třemi solárními panely, kterými bude doplňovat potřebnou energii. K Marsu by se měla Hope dostat zkraje roku 2021 a její dosažení Rudé planety by mělo být vedle vědeckého úspěchu také oslavou padesátého výročí vzniku Spojených arabských emirátů. Zpátky na Zem by sonda měla posílat informace o atmosféře Marsu v různých fázích dne a různých obdobích.

Podle Muhammada al-Ahbábího, ředitele vesmírné agentury SAE, má první čistě arabská vesmírná mise především inspirovat a vzdělávat. „Naším národním cílem je inspirovat mladé, prokázat důvěryhodnost našich lidí a předvést, že je to možné,“ prohlásil. „Chceme se však také spojit s mezinárodní vědeckou komunitou a čerpat z technologické spolupráce.“ Celá mise by měla vyjít na 5,2 miliardy dolarů a financovaná bude z veřejných i soukromých zdrojů, bude trvat sedm měsíců a měla by Emirátům otevřít cestu ke kolonizaci Marsu. Jak že se to říká? Jen malí mají malé cíle?

Šance pro všechny

Emiráty mají velké plány a vydaly se lovit chytré hlavy. Podle Jorga Matthiase Determanna, autora knihy Space Science and the Arab World, přesahuje osídlení Marsu plánované SAE na poli technologických ambicí cokoliv, s čím by mohla přijít kterákoliv jiná arabská země. Výzva, kterou Emiráty v únoru zveřejnily a na niž vyhradily dva miliony dirhamů (zhruba 560 milionů korun), mu dává za pravdu. Přihlásit se s projektem může kdokoliv, jedinou podmínkou je, že každý tým musí mít alespoň jednoho člena s doktorátem, přičemž je jedno v jakém oboru jej získal. Čas na podání přihlášek je do 10. dubna, takže pokud jste se někdy chtěli podílet na vesmírném programu, teď je vaše šance.

„Chceme přilákat ty nejlepší ze všech oborů,“ komentuje výzvu Noah Raford, vrchní futurista Dubai Future Foundation, jež bude nad vypsanou výzvou dohlížet. „Nejde nám jen o konstrukční záležitosti. Hledáme sociology, designéry a umělce, kteří by se měli vypořádat nejen s otázkami souvisejícími s infrastrukturou vesmírného osídlování, ale také s obchodními modely, jež nám pomohou opustit planetu.“ Raford dodává, že vítané jsou také projekty související s vesmírným zemědělstvím, ekonomikou a správou.

Hlavní a největší cíl SAE, jenž s výzvou souvisí, zní jako motiv z nějaké knihy zmiňovaného Larryho Nivena – do roku 2117 chtějí Emiráty Mars kolonizovat. V září loňského roku byly zveřejněny plány na simulační centrum nazvané Mars Science City, které vyroste do roku 2020 v dubajské poušti. Rozpočet repliky marťanské základny počítá se 136 miliony dolarů.

Zbude i na hračky

Neznamená to ale, že by v ostatních arabských zemích vědci ryli klackem do písku. Zásadní objevy na poli exoplanet, tedy planet, jež obíhají mimo naši galaxii, učinil v posledních letech Katar. Tým astrofyzika Chálida as-Subaje popsal v roce 2013 šest nových exoplanet a nazval je Qatar-1 až Qatar-6. A vloni se maročtí astrofyzici podíleli na objevu minimálně sedmi planet velkých jako Země, jež ve vzdálenosti 40 světelných let obíhají v souhvězdí Vodnáře kolem červeného trpaslíka TRAPPIST-1.

„Před šesti, sedmi sty lety byl tento region základnou astronomie. Dvě třetiny hvězd, které jsou viditelné pouhým okem, mají arabská či islámská jména,“ dodává Muhammad al-Ahbábí. „Pak bohužel došlo k úpadku, nyní však chceme skrze velké projekty vzkázat lidem, že vesmír je stále ještě možné studovat.“ A také kolonizovat. Vládci Emirátů nejsou nadšené děti, které si mohou dovolit pořídit jakoukoliv hračku, na kterou ukážou prstem. Moc dobře si uvědomují, že vesmírný program je zdroj vysoce výnosných povolání a znalostní ekonomiky. Americká investiční banka Morgan Stanley odhaduje, že by výnos globálního kosmického průmyslu mohl z 350 miliard dolarů v roce 2016 vzrůst do roku 2020 na 1,1 bilionu dolarů. A pak už zbude i na ty hračky.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1