Arabský svět rozhýbaly revoluce. Ženy bez rozpaků svrhávají režimy starých mužů | info.cz

Články odjinud

Arabský svět rozhýbaly revoluce. Ženy bez rozpaků svrhávají režimy starých mužů

Stala se tváří súdánské revoluce. Dvaadvacetiletá studentka Alá Salahová burcuje demonstranty nejen na náměstích, své stoupence doma i za hranicemi mobilizuje také na sociálních sítích. Není jedinou studentkou, která se v Súdánu vydala protestovat. Naopak, podle zahraničních agentur tvořily ženy v bouřícím se davu nejméně dvě třetiny. Nejinak tomu ale bylo i během jiných arabských, či muslimských protestů a revolucí.

„Nikdy mě nenapadlo, že se fotografie se mnou tak rozšíří po světě. Jsem ale ráda, že se všichni i díky ní dozvědí, že v Súdánu právě probíhá revoluce,“ píše v sobotu (13. dubna) mladá demonstrantka na Twitteru. Má pravdu: její snímek v tradičním oděvu súdánských žen a typických náušnicích zaujal celou planetu. „Ztělesňuje moderní, pracující Súdánku, která je schopná uspět v libovolném oboru a zároveň neztratit vlastní kulturní identitu,“ komentuje její náhle nabitý globální věhlas její krajanka a obhájkyně ženských práv Hala Karíbová.

Alá ovšem rozhodně není éterická bytost vhodná jen pro fotografii. Přesně naopak. Už v neděli (14. dubna) opět bije na poplach. „Varujeme Saúdskou Arábii i Spojené arabské emiráty! Přestaňte s vydáváním zcela nepřijatelných prohlášení a zastavte svoji podporu přechodné vojenské rady (ta převzala moc po sesazení prezidenta Bašíra – pozn. redakce). My známe svá práva! Jsme vzdělaní lidé! A jsme ochotni protestovat až do okamžiku, kdy dosáhneme vlastních cílů!“ konstatuje (opět na Twitteru) mladá revolucionářka. A staví se tak pro přesile súdánské armády.

Kdo tedy je dívka? Je jí zřejmě 22, nejvýše 23 roků. Její matka je módní návrhářka, otec působí ve stavebním byznyse. Ona sama studuje inženýrství a architekturu na univerzitě v hlavním městě Chartúmu. Jinak je typickou představitelkou té súdánské a obecně arabské generace, která má k revoltě více než pochopitelné důvody. Je vzdělaná, na rozdíl od generace svých rodičů digitálně gramotná a … zcela bez perspektivy. Což platilo dvojnásob za panování nedávno padlého prezidenta Umara Bašíra, který v Súdánu mezi roky 1992 až 1996 zavedl rigidní, prý islámská, ovšem spíše patriarchální pravidla.

„Ženy byly zavírány, zatýkány, bity a odsuzovány k trestům vězení jen za to, že prý byly nemravně oblečené. Což v praxi znamenalo, že nosily kalhoty, nebo příliš krátké halenky. Postiženy mohly být i za to, že se venku ukázaly s muži-přáteli, popřípadě na veřejnosti odkryly vlasy,“ připomíná v textu pro deník The Washington Post badatel Nasredeen Abdulbari, doktorand Georgetownské univerzity sídlící v hlavním městě USA. Režim povolil sňatky dětských nevěst a neznal pojem znásilnění, pokud jej spáchal manžel. Režim diskriminoval dívky v dlouhé řadě oblastí: vzděláním počínaje, sociální sférou konče. Podle Abulbariho i proto Súdánky hůře pocítily hospodářské problémy země, především zvyšující se ceny. Právě ony se navzdory ústrkům starají bezprostřední chod domácnosti, zatímco muži pracují mimo domov, často i za hranicemi. Nemluvě o tom, že pozice súdánských žen byla i historicky poměrně silná a zdejší historie zná nejen panovnice, ale i vlivné umělkyně, tedy nositelky dějinné paměti.

Navzdory (středoevropským) představám totiž ženy byly a patrně i budou nositelkami revolučních změn. Nejen v Súdánu. Tawakkul Karmánová – vůbec první Arabka, která obdržela Nobelovu cenu míru – zorganizovala protest na univerzitě v Saná. A v jinak konzervativním Jemenu si vysloužila přezdívku Matka revoluce. Desetitisíce, či spíše statisíce žen vyšly na náměstí během revolucí v Egyptě, Sýrii, Tunisku stejně jako Libyi. Tváří íránských protestů z roku 2009 se stala Nedá Ághá-Soltánová, která se provinila jen tím, že se odvážila demonstrovat za svá práva – podle všeho až do své smrti nevyvíjela jakoukoli významnou politickou aktivitu.

I pro arabský, potažmo islámský svět totiž platí to, co na sociální sítě také napsala Alá Salahová: „Nemůžete udělat revoluci bez žen. Nemůže mít demokracii bez žen.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud