Články odjinud

Arménie na nohou: Premiér po masivních protestech odstupuje, o co šlo demonstrantům?

Arménie na nohou: Premiér po masivních protestech odstupuje, o co šlo demonstrantům?

Poprvé od vlny takzvaných barevných revolucí v letech 2003 - 2005 došlo dnes na území bývalého Sovětského svazu k pokojné změně politického režimu pod tlakem občanské nespokojenosti. Arménský premiér Serž Sargsjan odstoupil po jedenácti dnech protestů, které ochromily arménská města. K jeho rozhodnutí vedlo zřejmě to, že se k demonstrantům začala přidávat i armáda.

Zatím není jasné, kdo po Sargsjanovi nastoupí do funkce premiéra. Velké slovo ale zřejmě při vytváření vlády bude mít opozice, jejíhož vůdce Nikolu Pašinjana dnes úřady propustily z vězení poté, co by včera zatčen kvůli „hrubému narušování veřejného pořádku.“ Otázkou také zůstává, jak bude reagovat na změnu v Arménii Moskva.

Ruský prezident Vladimir Putin měl dobré vztahy s Sargsajanem – považoval ho za vůdce, kterého může ovlivňovat – a navíc vždy vystupoval proti lidovým revolucím na území bývalého Sovětského svazu. Putin takzvané barevné revoluce označuje za komplot Západu a před rokem prohlásil, že nedopustí jejich opakování na území států Organizace kolektivní bezpečnosti, jejímž členem je také Arménie. Moskva má na území Arménie několik tisíc vojáků.

Putinovská rošáda

Odstoupení premiéra Sargsjana, který byl ještě nedávno prezidentem, požadovala hodně hlasitě opozice. Podezřívala ho, že chce být vůdcem státu nadosmrti. Podobně jako ruský prezident Vladimir Putin, který se, když už nemohl být podle ústavu prezidentem, stal premiérem, aby se o pár let později opět vrátil na místo prezidenta. Sargsjan přitom několikrát slíbil, že po letošním vypršení svého druhého prezidentského mandátu už nebude usilovat o moc.

Protesty pak v posledních deseti dnech ochromily hlavní město Jerevan a tisíce demonstrantů se sešly i v dalších velkých městech. Sargsajn dlouho tvrdíl, že se nenechá demonstranty „vydírat" a že neustoupí tlaku ulice. Dnes se ale k demonstrantům přidali také vojáci a Sargsjan odstoupil. „Mýlil jsem se, (že nemám odstoupit). Nikola Pašinjan měl pravdu," uvedl Sargsjan ve svém rezignačním prohlášení. Vůdce opozice Pašinjna vyzýval Sargsjana, aby se dobrovolně vzdal moci a jednal s opozicí.

Příliš blízko Moskvě

Kromě touhy po moci část opozice Sargsjanovi vyčítal jeho proruskou orientaci. Každý arménský politik ale musí do určité míry spolupracovat s Ruskem. Arménie totiž stále vede spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Tuto enklávu, původně tvořící autonomní oblast Ázerbájdžánu osídlenou většinou Armény, dobyla Arménie spolu s částí přilehlého ázerbájdážnského území v devadesátých letech minulého století. Od té doby mezi arménskou a ázerbájdžánskou armádou stále propukají přestřelky, které jsou v posledních měsících intenzivnější. Rusko však dodává Arménii zbraně a půjčuje na ně Jerevanu peníze. Arménie se navíc spoléhá na to, že v případě velkého konfliktu se svým sousedem se Moskva postaví na její stranu.

Arméni se ale vždy cítili spíše součástí Evropy, a tak by rádi vyvážili ruský vliv ve své zemi spoluprací s Evropskou unií. Sargsjan jim nabízel smlouvu o partnerství s EU, která má začít polatit od prvního června. Opozice mu ale příliš nevěřila. Smlouva o partnerství je totiž jen osekanou verzi původní asociační dohody s EU, která měla v roce 2013 zavést volný obchod mezi Arménií a unií.

Před podpisem asociační dohody byl ale tehdejší prezident Sargsjan pozván do Moskvy na návštěvu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Když se vrátil domů, oznámil, že dohoda s unií „už není na stole“ a že Arménie uzavře místo toho dohodu o bezcelním obchodu s Ruskem a dalšími postsovětskými zeměmi a vstoupí do Euroasijského ekonomického svazu. Sargsjan to zdůvodnil tím, že smlouva s Moskvou je v národním „zájmu“ Arménie.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud