Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Asadovi vojáci vstoupili do části Aleppa ovládané Kurdy. Splátka za pomoc proti Turecku?

Asadovi vojáci vstoupili do části Aleppa ovládané Kurdy. Splátka za pomoc proti Turecku?

Syrská vládní vojska dnes vstoupila do částí severního Aleppa (Halabu), které byly dosud ovládány kurdskou milicí YPG. Podle dostupných informací by mohlo jít o předem domluvenou akci, kdy Kurdové předávají vládě kontrolu výměnou za pomoc v bojích s Tureckem v severosyrské oblasti Afrín, kam dnes dorazily stovky provládních vojáků. S odkazem na sdělení svědka a exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom informovala agentura Reuters.

Vojska prezidenta Bašára Asada vstoupila v Halabu do YPG kontrolovaných oblastí al-Hallak, Baní Zajd a Bustán al-Bášá, uvedl svědek.

Krátce nato mluvčí YPG Núrí Mahmúd oznámil, že syrské provládní síly dorazily do severosyrské oblasti Afrín, kde proti YPG bojuje Turecko a jeho spojenci. Syrská armáda se svým krokem podle něj rozhodla střežit územní celistvost země, ale provládních sil v regionu stále není dostatek, aby zabránily turecké okupaci. Tvrzení, že syrská armáda vstoupila do Halabu, Núrí odmítl.

Bývalé ekonomické středisko Sýrie a někdejší druhé největší město v zemi s 2,5 miliony obyvateli, Halab, bylo 19. července 2012 rozděleno na dvě části. Východní část ovládali povstalci (zastoupena byla Svobodná syrská armáda (FSA) a další sunnitské skupiny jako Levantská fronta či radikálové z Fronty dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra) a v západní části vládla armáda prezidenta Bašára Asada s podporou bojovníků z Íránu, libanonského Hizballáhu a také z Ruska.

Boje začaly prakticky hned po ovládnutí některých částí povstalci v létě 2012. Asadova armáda s podporou Ruska nakonec Halab 22. prosince 2016 dobyla zpět. Některé části města zůstaly pod kontrolou Kurdů a mezi vládou a nimi panovalo napětí, ale nikoliv násilí; předchozí boje o město si vyžádaly přes 31.000 obětí na životech.

Sýrie: ohniska konfliktuSýrie: ohniska konfliktuautor: Info.cz

Ve středu se na zpravodajském serveru AMN objevily spekulace, že milice YPG části Halabu, jež kontroluje, dobrovolně předá syrské vládě výměnou za pomoc v Afrínu, kde YPG od konce ledna čelí ofenzivě turecké armády a jejích spojenců, kteří tuto kurdskou milici označují za teroristickou organizaci napojenou na separatisty v Turecku.

Už začátkem týdne se objevily informace, že syrská armáda se v Afrínu hodlá přidat na stranu Kurdů a vytlačit z pohraničního území turecké síly. Ankara Damašek před pomocí Kurdům opakovaně varovala s tím, že nebude váhat na vojska režimu útočit, pokud YPG pomohou.

V úterý se do Afrínu pokusili vstoupit spojenci syrského režimu, ale stáhli se poté, co je turecké jednotky začaly ostřelovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1