Asie podle Trumpa: Postavit se Číně, tvrdě tlačit na KLDR a nechat si to zaplatit od spojenců | info.cz

Články odjinud

Asie podle Trumpa: Postavit se Číně, tvrdě tlačit na KLDR a nechat si to zaplatit od spojenců

Svým voličům slíbil, že americké chlapce v uniformách vrátí ze zámoří domů. A že sníží výdaje Spojených států v zahraničí, neboť peníze jsou potřeba doma. Jak se tyto sliby daří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi plnit? Opravdu Američané couvají z role světového četníka? A má Washington v zahraniční politice jasno, nebo jeho diplomaté jen hasí požáry, které založil jejich nevyzpytatelný šéf?

Americký prezident Donald Trump chce v Asii soupeřit s rostoucí Čínou a zároveň požaduje, aby to bylo levné a pokud možno bez velké účasti amerických vojáků. Mluví proto o omezování drahých vojenských cvičení; stěžuje si, že spojenci, na jejichž území jsou rozmístěni američtí vojáci, neplatí Spojeným státům dost peněz; omezuje některé projekty amerického letectva a námořnictva a zároveň vyzývá k vybudování největšího vojenského námořnictva v historii. Čínská námořní moc totiž neustále roste stejně jako technická úroveň jejích protilodních střel. Podle některých expertů už Čína dokáže zabránit operacím amerického námořnictva u svého pobřeží a ve značné části Jihočínského moře. A stále více ohrožuje amerického spojence Tchaj-wan.

Americké postavení v Asii navíc komplikuje Severní Korea, která si pořídila nejen jaderné zbraně, ale zřejmě má i rakety s atomovými hlavicemi, kterými může zasáhnout také americké území. Svých jaderných zbraní se přitom nehodlá vzdát, jak názorně předvedl severokorejský vůdce Kim Čong-un na schůzce s Trumpem minulý měsíc ve Vietnamu. Trumpův sen, že zbaví svět severokorejské jaderné hrozby, udělá z KLDR v podstatě „normální“ neagresivní stát, a tím pádem bude moci časem stáhnout z Jižní Koreje přes 28 500 amerických vojáků, se tak rozplývá. Američané i nadále budou muset bránit svého jihokorejského spojence před možným severokorejským útokem. Stejně jako nadále udržovat své jednotky v Japonsku, které se také bojí nevyzpytatelného severokorejského režimu.

V jižní Asii zároveň nyní dochází k přeskupování starých aliancí. Pákistán, donedávna spojenec USA a zároveň základna pro působení Američanů v sousedním Afghánistánu a k zadržování íránského vlivu, se stále více vzdaluje Washingtonu na úkor Pekingu. Čína má v pákistánském přístavu Gwadar rozsáhlou logistickou základnu, zatímco spolupráce s americkými ozbrojenými silami se zmenšuje a staré základny, kde působili i američtí vojáci, se zavírají. V médiích se objevují zprávy, že Washington by mohl spolupráci s Pákistánem nahradit bližší spoluprací s Indií, která by mu mohla pomoci vytvořit regionální protiváhu vůči Pekingu. Zatím je ale tento proces teprve na začátku.

Výsledkem výše nastíněné situace je, že Trumpova administrativa místo aby stahovala americké vojáky z Asie domů a snižovala americké závazky v oblasti, naopak nenápadně rozšiřuje svoji angažovanost. Je dokonce pravděpodobné, že navyšuje počty vojáků, kteří ale nejsou v tabulkách vedeni jako nasazení na základnách v zahraničí. V Asii mají totiž Spojené státy kromě oficiálních základen v Jižní Koreji, v Japonsku a na ostrovech Diego García a Guam také logistická centra v Singapuru (to vlastní Singapurci, ale je tu asi 250 Američanů) a v Thajsku (Američané si pronajímají tuto základnu přes soukromého dodavatele). Dále tu pak jsou neformální základny uvnitř filipínských vojenských základen na Filipínách (od loňského roku jsou tam prý až tisíce vojáků, oficiálně na výcvikové misi) a návštěvy amerických vojáků na Tchaj-wanu, jejichž počet za Trumpovy éry roste (stále jich je na ostrově několik stovek).

Americké vojenské základny v AsiiAmerické vojenské základny v Asiiautor: Info.cz

Navíc se zdá, že Trump bude muset výrazně posílit americké ozbrojené síly v oblasti a investovat do nich několik miliard dolarů. Ve think-tanku RAND, který často pracuje pro americkou armádu, proběhly nedávno válečné hry. Simulace střetu armád, tentokráte americké armády s čínskou lidovou armádou a s ozbrojenými silami Ruska. Výsledek byl pro Američany zarážející – Spojené státy nedokázaly zastavit ruskou a čínskou agresi a zabránit obsazení území svých spojenců. Vyhnout se tomuto výsledku v reálu by podle odborníků mohly pomoci jen investice do americké armády a námořnictva ve výši 24 miliard dolarů.

Trump se ale alespoň pokouší „zlevnit“ přítomnost amerických vojáků v Asii. Prohlásil, že chce, aby země, kde jsou rozmístěni američtí vojáci, zaplatily veškeré náklady jejich pobytu a navíc padesát procent celkové ceny. V Asii by se to mělo týkat především Japonska, kde je na více než 30 základnách a vojenských zařízeních zhruba 50 tisíc amerických vojáků a civilních zaměstnanců amerického ministerstva obrany. A v budoucnu možná také Jižní Koreje, kde je zatím dohodnuto zvýšení plateb o osm procent. Mnoha americkým spojencům se ale zdají požadavky Washingtonu přehnané a upozorňují na to, že nejde jen o to, že jim Američané poskytují ochranu. Základny v cizích zemích totiž posilují také Spojené státy a v případě Asie jim dávají neocenitelnou výhodu v jejich soupeření s Čínou.


V seriálu INFO.CZ o americké armádě ve světě již vyšlo:

Blízký východ podle Trumpa: Sýrie je Rusů, Američany víc zajímá bohatý Záliv

Evropa podle Trumpa: USA chtějí být silné, ale neprovokovat. Fort Trump je v nedohlednu

Afrika podle Trumpa: Tady se vede válka s terorem, Američané bojují od obrazovek

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud