Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš chce zastavit migranty už na jižní hranici severoafrických států. Je to hypoteticky možné?

Babiš chce zastavit migranty už na jižní hranici severoafrických států. Je to hypoteticky možné?

Už na své jižní, tedy saharské hranici, mají migranty z černého kontinentu zastavovat severoafrické státy v čele s Libyí. V Itálii to při rozhovorech s tamními politiky zmínil český premiér Andrej Babiš. Detailů se novináři zatím nedočkali. Jde jen o obvyklé plácnutí do vody bez znalosti věci? A je vůbec v silách nynější libyjské vlády, aby svoji jižní hranici kontrolovala?

Zkraje dvě zprávy, kterým světová média už ani nepřikládala větší význam. Stanice Al-Džazíra včera oznámila, že v hlavním městě Tripolisu bylo po třech dnech pouličních přestřelek uzavřeno příměří. Byť prý jen vratké. Během bojů, do kterých se zapojilo i dělostřelectvo, zemřelo pět lidí. Zpravodaj panarabské stanice zároveň vyjádřil pochybnost, zda je vláda Tripolisu schopná ochránit obyvatele svých jižních předměstí.

Včera pak americké velitelství pro Afriku (AFRICOM) oznámilo, že u pouštního města Baní Valíd jeho vojáci ze vzduchu zabili prominenta libyjské odnože tzv. Islámského státu. Operace proběhla zhruba 150 kilometrů jižně od hlavního libyjského města. Právě v pouštních, tedy jižních oblastech, Libye stále operují bojovníci organizace, která v Sýrii a Iráku už fakticky ztratila na reálném významu.

Nabízí se přinejmenším trojice otázek, které by si měl odpovědný politik položit ještě před tím, než – byť třeba jen řečnicky – osloví Libyi s požadavkem na zabezpečení její hranice.

Migrace

Je v nynější Libyi síla, která dokáže v zemi vymáhat bezpečnost? 

Ne zcela. Libye nemá silnou centrální vládu, která by dokázala zaručit bezpečnost ve všech regionech země.

Vláda v západolibyjském Tripolisu má místy problém ohlídat předměstí metropole, o hranici státu nemluvě. Východ Libye navíc řídí jiný kabinet, který podporuje někdejší vysoký důstojník armády diktátora Muammara Kaddáfího, jinak ale vcelku nezávislý mocenský hráč Chalífa Haftar. Za ním stojí hlavně Egypt s Ruskem a spekuluje se o něm jako o novém, velmi autokratickém sjednotiteli země.

Situace je o to komplikovanější, že v jednotlivých regionech operují místní milice nejrůznějších zájmů, konexí a ideologií. Včetně extremistů z tzv. Islámského státu, kteří se pohybují v místech, kterými běženci procházejí od jižní hranice ke Středozemnímu moři.

Co by se reálně dělo s lidmi zadrženými v poušti?

Zkraje je třeba zopakovat, že žádná ze severoafrických zemí nesouhlasí s tím, aby se na jejich území vytvářely záchytné tábory pro migranty. Kdekoli, tedy ani u moře, ani v poušti. Připustíme-li, že by jejich armády byly v budoucnu hypoteticky schopné na dlouhé saharské hranici – třeba za pomoci moderních technologií – schopné migranty zachytit, není jasné, jak by s nimi posléze naložily. Málokdo si umí představit pohraniční uprchlické tábory pod horkým saharským sluncem a v krajně nehostinných pouštních podmínkách.

Problém by se tak navíc jen přenesl na země sahelského pásu. Tedy státy nacházející se jižně od severoafrických zemí, které nejsou právě v nejlepší kondici co se ekonomiky, bezpečnosti i lidských práv týče. Jinými slovy: migranti by cestou na sever umírali ještě častěji a dříve než nyní.

Mapa Afrika

Do jaké míry je Evropa ochotna se angažovat?

Evropa může tripoliskou vládu, respektive její bezpečnostní složky jistě motivovat penězi. Je ale Evropa ochotná poslat do Libye vlastní vojáky nebo alespoň bezpečnostní poradce? A kde starý kontinent vezme úředníky, kteří budou přímo v Africe posuzovat žádosti o azyl? Vyškolí místní síly? 

Evropská unie nemá pro podobnou akci fungující mechanismy. Musela by vytvořit novou armádu úředníků a diplomatů. Pro Afriku. V časech, kdy se není schopna dohodnout na základních postojích k migraci. Řeči se vedou...

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1