Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bangladéš chce vystěhovat 100 tisíc rohingských uprchlíků na odlehlý ostrov, kde hrozí záplavy

Bangladéš chce vystěhovat 100 tisíc rohingských uprchlíků na odlehlý ostrov, kde hrozí záplavy

Bangladéš pokračuje v kontroverzním plánu přesunout asi 100 tisíc rohingských uprchlíků na odlehlý ostrov, který často čelí záplavám. Již brzy by měla začít výstavba domů a přístřešků, ve kterých by Rohingové na ostrově pobývali. Plán schválila i premiérka Bangladéše Šajch Hasína Vadžídová, ve světě se však setkal s velkou kritikou.

Asi 100 tisíc rohingských uprchlíků žijících v Bangladéši má být přesunuto na odlehlý ostrov Thengar Char v Bengálském zálivu. K přesunu by mělo dojít do listopadu roku 2019 a za plánem stojí ministr Mustafa Kamal. Na konci listopadu ho schválila i premiérka Bangladéše Šajch Hasína Vadžídová. Informovala o tom televize CNN.

Přibližně 626 tisíc Rohingů, příslušníků indo-árijské muslimské etnické skupiny z Myanmaru, dorazilo od srpna do Bangladéše a připojilo se k již existující skupině rohingských uprchlíků, kterých bylo kolem 300 tisíc. Rohingové říkají, že uprchli před obrovským násilím páchaným armádou na severu Rakhinského státu. Myanmarská armáda však zločiny popírá a tvrdí, že se zaměřuje na teroristy, kteří jsou zodpovědní za zabíjení bezpečnostních složek.

Organizace spojených národů, Spojené státy americké a Spojené království nazývají situaci v Rakhinském státě „etnickou čistkou“. V úterý šéf Rady OSN pro lidská práva řekl, že nemůže být vyloučena ani genocida. Svět chválil Bangladéš za to, že uprchlíky přijal, ale jeho plán vyhostit některé na ostrov Thengar Char se setkal s velkou kritikou. Organizace Amnesty International vyzvala bangladéšskou vládu, aby návrh zamítla a nazvala ho „strašnou chybou“.

Ostrov má rozlohu přibližně 30 000 hektarů, nachází se více než 37 kilometrů od pevniny, je oficiálně neobývaný a během dešťových nebo monzunových období bývá většinou zaplaven. Vláda nakonec hodlá postavit na ostrově téměř 1 500 domů a 120 přístřešků, kde by uprchlíci přebývali. Bangladéš také staví uprchlický tábor v Kutapalongu, poblíž hranice s Myanmarem, kde většina Rohingů žije v provizorních táborech.

Rada OSN pro lidská práva v úterý uspořádala mimořádnou schůzi v Ženevě, aby diskutovala o rohingjské krizi. Během ní Zeid Ra'ad Zeid Al-Hussein z úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva upozornil na to, že proti Rohingům může být spáchána genocida. „Svědci z různých míst poskytli shodné zprávy o strašlivých činech páchaných proti Rohingům, včetně úmyslného zapalování lidí v jejich domovech, vražd dětí a dospělých, střílení na uprchlé civilisty, rozsáhlého znásilňování žen a dívek a zapalování a ničení domů, škol, trhů a mešit,“ popsal Zeid v Ženevě a dodal: „Může snad někdo vyloučit, že se nejedná o prvky genocidy?“

Podle něj je nyní na soudu, aby rozhodl, jestli ke genocidě skutečně dochází, nebo ne. Někteří mezinárodní právní experti tvrdí, že jakmile je situace definována jako genocida, pak je Bezpečnostní rada OSN povinna zasáhnout.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1