Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Barma buldozery rovná se zemí bývalé vesnice muslimských Rohingů. Součást plánu, ujišťuje ministr

Barma buldozery rovná se zemí bývalé vesnice muslimských Rohingů. Součást plánu, ujišťuje ministr

Na západě Barmy v posledních dnech buldozery srovnaly se zemí vícero vesnic obývaných dříve menšinovými Rohingy. „Nezůstalo tam vůbec nic. I stromy byly pokáceny,“ popsala agentura AFP. Pozorovatelé krize v Arakanském státě hovoří o likvidaci stop po Rohinzích, podle vlády jde o součást plánu na repatriaci členů muslimské menšiny, kteří od loňského srpna po statisících ze západu Barmy utekli před násilnostmi označovanými za etnickou čistku.

Znepokojivé fotografie území donedávna obývaného Rohingy zveřejnil na konci minulého týdne zmocněnec EU v Barmě Kristian Schmidt. „Jižně od Maundo, rozsáhlá plocha, nejspíše bývalé vesnice, rozježděná buldozery, opodál nové domy,“ napsal minulý čtvrtek v příspěvku na twitteru. „Letíme nad mnoha dalšími vesnicemi srovnanými se zemí,“ uvedl u dalších snímků o den později.

Barmský ministr sociálního zabezpečení Win Myat Ai řekl AFP, že situace zachycená na fotkách „je součástí plánu na repatriaci“. „Vytváříme nové rozvržení vesnic,“ vysvětlil. Návrat Rohingů do Barmy měl začít 23. ledna na základě loňské dohody s Bangladéšem, iniciativa však byla odložena. Do Bangladéše od srpna 2017, kdy Barma zahájila vojenskou operaci v reakci na útok rohingských radikálů, uprchlo téměř 700.000 Rohingů.

„Rohingové byli v šoku, když viděli, že jejich vesnice byly srovnány se zemí,“ řekla Chris Lewaová z nevládní organizace The Arakan Project, která mapuje migraci Rohingů. „Mají pocit, že se zde odehrává mazání posledních známek jejich přítomnosti v regionu. Jsou to domovy jejich předků a teď z nich nezůstalo nic,“ dodala Lewaová, podle níž byly zbourány také některé mešity.

„Po období dešťů nebude možné rozeznat místo, kde jsme bydleli, protože všechno bylo srovnáno se zemí,“ tlumočil The Arakan Project svědectví jednoho z uprchlíků.

Do dějiště údajné etnické čistky ze strany barmské armády stále nemají přístup novináři, tudíž ověřování jakýchkoli informací je obtížné. O násilí vůči muslimské menšině však nedávno poprvé promluvili jeho pachatelé: buddhističtí vesničané a příslušníci armády i polovojenské policie.

Agentura Reuters na základě mimořádných svědectví na konci minulého týdne zveřejnila zprávu o událostech, které předcházely vraždě deseti rohingských mužů ve vesnici Indin. Policisté například uvedli, že příkaz "vyčistit" rohingské osady přišel z armády.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1