Belgická armáda láká rozmazlené mileniály. Chce je na noc posílat domů, ať se jim nestýská po mámě | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Belgická armáda láká rozmazlené mileniály. Chce je na noc posílat domů, ať se jim nestýská po mámě

Belgická armáda láká rozmazlené mileniály. Chce je na noc posílat domů, ať se jim nestýská po mámě

Belgická armáda stárne a nedaří se jí do svých řad verbovat mladší generace. Ministerstvo obrany proto přišlo s neotřelým nápadem, jak přiblížit službu v armádě moderní době – mladíkům a dívkám ve výcviku chce dovolit, aby o víkendech přespávali doma. Veteránům a vojenským expertům z toho vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Dle jejich názoru jde o přílišnou změkčilost, která může vytvořit nebezpečný precedent pro další spojenecké armády.

„Armáda chce zavést více volných večerů, kdy může branec opustit kasárny. Mladí lidé se stále musí hlásit na vrátnici v neděli večer, nebo nejpozději v pondělí ráno a do pátku nesmí ven,“ popsal mluvčí ministerstva obrany Alex Claesen s tím, že armáda probírá možnost, že by branci, kteří bydlí poblíž vojenských škol nebo kasáren, mohli v průběhu výcviku chodit večer domů.  

Vojenští veteráni i experti jsou takovým nápadem zděšeni. Upozorňují, že zavedení navrhovaných opatření do praxe může podkopat soudržnost jednotky a stanovit nebezpečný precedent pro další armády v NATO. 

„Nechcete jít do války s muži, kterým se stýská po mámě,“ zkritizoval nápad belgické vlády pro deník The Guardian Danny Lams, bývalý výsadkář a předseda sdružení válečných veteránů. „Spávali jsme na zemi pod děravou celtou. Chtěli jsme sloužit naší zemi. Pokud dovolíte brancům jít domů o víkendu, armáda brzy požádá o mobilní domy, když ji pošlou na frontu,“ dodal. 

Pokud by belgická armáda zavedla navrhovaná opatření, byla by dle expertů z Evropské obranné agentury první v moderní vojenské historii Západu. „Každá armáda se připravuje na válku a ve válce neexistuje, že spíte doma. Armáda se vyvíjí se způsobem, jakým bojuje, ale jedinou věcí, která se mění, jsou zbraně, s nimiž bojujeme – povaha války jako takové se nemění, takže základní principy armády také ne,“ odmítá argument o potřebě přizpůsobování armády mileniálům Vir Maham, záložák francouzské legionářské armády, jež se zúčastnil misí v Afghánistánu, Iráku a Mali.

„Příště půjde armáda do stávky? Založí se odbory v armádě? Jak já nenávidím 21. století!“ směje se Maham. 

720p 360p
Supermoderní čínská stíhačka překvapila svět. Peking masivně zbrojí a Američané nestíhají

Belgické ministerstvo obrany má však opačný názor. Změkčení podmínek výcviku má pomoci nalákat mladé lidi do armády. Vojenská služba byla v Belgii povinná do roku 1994, od té doby řady belgických vojáků řídnou. V současné době má Belgie 2,6 vojáka na 1000 obyvatel, což je méně než většina spojenců v NATO. A roste také průměrný věk vojáků, dnes se pohybuje nad čtyřiceti roky.

Podle veterána Rogera Housena ale samotné změkčení podmínek v kasárnách ke zvrácení trendu nestačí. Poukazuje na armádní statistiky, dle nichž předčasně končí výcvik 20 až 25 procent rekrutů. Šestnáct procent z nich uvádí, že tak činí kvůli „rodinným důvodům“.

Mnohem vážnějším důvodem, proč se mladí nehrnou do armády, jsou dle Housena škrty v kapitole obranných výdajů v posledních dekádách, které se negativně projevily na kvalitě výcviku i výzbroji.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.