Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Berlín láká špiony. Je to jako za studené války, říká vysoký ministerský úředník

Berlín láká špiony. Je to jako za studené války, říká vysoký ministerský úředník

Německá metropole je centrem mezinárodních špionážních aktivit, jejichž rozsah dosahuje rozměrů studené války. Řekl to náměstek regionálního ministra vnitra spolkové země Berlín Torsten Akmann, podle něhož je příčinou i přítomnost početných zahraničních ambasád.

Hlavní město Německa lze v celoevropském měřítku označit za "pravé centrum špionáže," řekl podle agentury DPA sociálnědemokratický expert ve výboru pro kontrarozvědku.

Současná exponovaná pozice Berlína je podle něj srovnatelná se situací v metropoli neutrálního Rakouska Vídni z počátku studené války. Souvisí to prý s faktem, že Berlín se po sjednocení Německa v roce 1990 stal sídlem spolkové vlády. Důvodem je i přítomnost více než 150 zahraničních velvyslanectví, z nichž mnohá německé úřady podezírají, že jsou zapojena do zpravodajské činnosti, dodal Akmann.

Pozornost cizích rozvědčíků se prý zaměřuje hlavně na jednotlivá ministerstva. Současně s tím je země vystavena ekonomické a vojenské špionáži. Zahraniční tajné služby také špehují opozičníky, kteří odešli ze svých vlastí do Německa. Týká se to například odpůrců tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, napsala DPA.

Největší německé město Berlín je se svými přibližně 3,5 miliony obyvatel také jednou ze 16 spolkových zemí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1