Berlínská bytová revoluce: Nájmy mají spadnout hluboko pod úroveň Prahy | info.cz

Články odjinud

Berlínská bytová revoluce: Nájmy mají spadnout hluboko pod úroveň Prahy

Radní v Berlíně dnes představili konkrétní podobu návrhu na zastropování cen nájemného ve městě. Regulované čisté nájemné v německé metropoli by od příštího roku nemělo být vyšší než 7,97 eura (204 korun) za metr čtvereční, což je 60 % průměrného nájmu v Praze.

Zmrazení a zastropování cen nájemného schválila koalice stran Německé sociální demokracie (SPD), Levice a Zelených v obecné podobě už 18. června. Nyní ale radní poprvé zveřejnili konkrétní podobu návrhu, který by se měl po politické debatě schvalovat v polovině října a vejít v platnost od začátku roku 2020. Z materiálu, který má INFO.CZ k dispozici přímo z berlínské radnice, vyplývá, že regulované nájemné by se mělo v závislosti na stáří domu a vybavení bytu pohybovat od 3,42 euro (88 korun) až k již zmíněné maximální hranici 7,97 eura. Regulace se nebude vztahovat pouze na nejnovější byty postavené po roce 2013.

„Účelem zákona je v zásadě snížit nájemné na rozumnou částku a zmrazit ho na dobu pěti let,“ píše se na stránkách berlínské radnice. Pokud by pronajímatel stanovené stropy nájemného nerespektoval, hrozí mu pokuta až 500 000 euro (13 milionu korun). A to se zpětnou platností od doby schválení zákona, který v Německu vzbuzuje vášně a celonárodní diskusi. Na jednu stranu proti němu protestují developeři i někteří ekonomové a politici, na druhou stranu za něj berlínští zastupitelé sklízejí chválu od některých odborníků, kteří zdražování cen nemovitostí i nájmů v Německu považují za společensky neúnosné. A obávají se sociálních otřesů.

„Trh s byty je komplikovaný, radikální opatření mohou být pro mnoho pronajímatelů populární. Otázkou ale zůstává, zda skutečně vyřeší problém, který vyřešit mají,“ napsal dnes komentátor listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle něj se totiž například může stát, že investoři začnou v obavě ze ztráty investice byty místo pronajímání prodávat, což dostupnost bydlení pro méně majetné ještě výrazně zhorší.

Ztráta investic

Developerské koncerny Vonovia a Deutsche Wohnen už oznámily, že zvažují podání žaloby. Cena jejich akcií totiž v souvislosti s oznámením berlínské radnice o zastropování nájemného poklesla až o 2,8 %. Podle některých analýz by se v případě schválení regulace bytového trhu v této podobě snížily v Berlíně celkové příjmy z nájmů o 20 až 25 milionů euro (640 milionů korun).

Berlínští radní však trvají na tom, že zastropování výše nájemného je smysluplné opatření. Argumentují tím, že bytový trh není obyčejným trhem, v němž rozhoduje výlučně nabídka a poptávka. „Každý člověk má právo na přiměřené bydlení,“ cituje berlínská radnice na svých stránkách jedno z nedávných soudních rozhodnutí.

V Berlíně žije takzvaně v nájmu přes 80 % obyvatel, kteří využívají 1,5 milionu nájemních bytů. Náklady na bydlení v německé metropoli se ale kvůli zvyšujícím se cenám za posledních osm let zdvojnásobily a i nadále rostou. Problém s rostoucími cenami na bytovém trhu však řeší celé Německo. Proto i politici v ostatních spolkových zemích bedlivě sledují, jak berlínský „socialistický“ experiment se zastropováním nájmů nakonec dopadne.

V návrhu, zveřejněném včera například v berlínském listě Der Tagesspiegel, jsou přesně rozdělené maximální nájmy v konkrétních typech nemovitostí. Ve starém bytě s ústředním topením a koupelnou, postaveném do roku 1918, by neměl nájemník platit čistý nájem vyšší než 6,03 euro (154 korun) za metr čtvereční. Vzhledem k rozdílné kvalitě staveb z různých dějinných období přitom vždy neplatí, že čím starší nemovitost, tím nižší nájemné. V bytech z let 1956 až 1964 by nájemné podle návrhu nemělo překročit 5,85 euro (149 korun).

Levněji než v Praze

Celkově návrh počítá s nejlevnějším nájemným v bytech postavených v letech 1919 až 1945, v nichž (i takové v Berlíně existují) nemají lidé k dispozici centrální topení a koupelnu. V těchto případech je maximální nájem zatím stanoven na 3,42 euro (88 korun). Naopak nejvyšší maximální nájemné (7,97 euro) by mohl majitel žádat od nájemníků v bytech vybavených koupelnou a ústředním topením a postavených v letech 1991 až 2013. Novější byty jsou zatím z regulace vyjmuty.

Nájemné se přitom může (o maximálně 0,57 euro za metr) zvýšit nad maximální strop (a to i zpětně) pouze tehdy, pokud pronajímatel doloží, že investoval v posledních osmi letech do modernizace bytu, například vyměnil topení nebo okna. Za moderní, šedesátimetrový byt s koupenou a centrálním topením dokončeným v roce 2013 by tak nájemci v Berlíně neměli platit od nového roku čistý nájem bez poplatků vyšší než zhruba 13 000 korun za měsíc. To je výrazně méně než průměrné nájemné v Praze. Podle studie developerské společnosti Trigema loni lidé v českém hlavním městě platili v průměru čistý nájem 340 korun za metr čtvereční, přičemž za 2 roky stoupla tato částka o pětinu. Nejdražší jsou byty na Praze 1 (433 korun za metr), nejlevnější naopak na Praze 9 (299 korun).

Příklady maximálního nájemného podle návrhu oddělení rozvoje města a bydlení radnice v Berlíně (v EURECH za metr čtvereční):

Byt postavený do roku 1918 s ústředním topením a koupelnou 6,03 
Stejný byt  s koupelnou nebo ústředním topením 4,32
Stejný byt bez koupelny a ústředního topení 3,89
Byt postavený v letech 1919 až 1949 s koupelnou a topením 6,03
Stejný byt  s koupelnou nebo ústředním topením 4,27
Stejný byt bez koupelny a ústředního topení 3,42
Byt postavený v letech 1956 až 1964 s koupelnou a ústředním topením 5,85
Stejný byt  s koupelnou nebo ústředním topením 5,02
Stejný byt bez koupelny a ústředního topení 4,19

Zdroj: Der Tagesspiegel

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud