Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bezvládí ve Španělsku končí. Kabinet staronového premiéra Rajoye složil přísahu

Bezvládí ve Španělsku končí. Kabinet staronového premiéra Rajoye složil přísahu
 

Španělsko má po 320 dnech úřadující vlády opět kabinet vzešlý z voleb. Lidovecký premiér Marian Rajoy v něm oproti své původní vládě vyměnil šest ministrů. 

Druhou nejmocnější roli má podle španělských médií v menšinové vládě viceprezidentka Soraya Sáenzová, pod kterou spadá mimo jiné tajná služba. Ta přitom do roku 2011 patřila pod ministerstvo obrany. Pětačtyřicetiletá právnička Sáenzová, která je místopředsedkyní vlády už od prosince 2011, bude mít nově v náplni i jednání s autonomními oblastmi Španělska.

Deník El País nazval Sáenzovou rovnou "ministryní pro Katalánsko", neboť s ním bude dohoda nejobtížnější. Ve hře je jednání o novém modelu financování autonomních regionů a možná i změna ústavy. Katalánsko ale navíc chystá referendum o nezávislosti, které Madrid odmítá s tím, že odporuje španělské ústavě.

 

Problémy okolo sestavování vlády
Vládu vzešlou z voleb nemělo Španělsko od loňského prosince, kdy v parlamentních volbách žádná ze stran nezískala absolutní většinu. Poprvé v historii země se tak v červnu musely parlamentní volby opakovat. I tyto volby vyhráli lidovci. Rajoy však nejprve začátkem září důvěru poslanců nezískal. Dostal ji až minulý týden díky tomu, že Pedro Sánchez rezignoval na vedení socialistů a ti umožnili vznik vlády.

Nové tváře

Další změnou v nové vládě je rozšíření působnosti ministra hospodářství a konkurenceschopnosti také na průmysl. V jeho čele zůstává šestapadesátiletý ekonom Luis de Guindos, který mu šéfuje již od prosince 2011. Jeho hlavním úkolem budou jednání s Bruselem o španělském rozpočtovém schodku, jehož výší Madrid porušuje rozpočtová pravidla eurozóny.

Novou tváří ve vládě je jedenašedesátiletý Alfonso Dastis, který byl v předchozích pěti letech stálým zástupcem Španělska při EU a který nyní bude šéfovat ministerstvu zahraničí. Novým ministrem vnitra se stal Juan Ignacio Zoido, politik z jihošpanělské autonomní oblasti Andalusie.

Rajoy vyměnil i vedení ministerstva obrany, do jehož čela se postavila padesátiletá právnička a generální tajemnice Lidové strany (PP) María Dolores de Cospedalová. Nejmladší ministryní se stala třiačtyřicetiletá Katalánka Dolors Montserratová, která povede ministerstvo zdravotnictví, sociálních věcí a rovnosti.

Vláda bez velkých očekávání

Španělské deníky rovněž polemizují o tom, zda nová vláda dokončí celý čtyřletý mandát. Rajoy totiž dostal důvěru poslanců až díky tomu, že se většina socialistických poslanců, kteří jsou druhou nejsilnější stranou v parlamentu, zdržela hlasování. Podporu při hlasování o zákonech mu ale neslíbili.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1