Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bílý dům ve spárech paranoie. Trump má strach, co na něj ví jeho zaměstnanci, umlčuje je smlouvami

Bílý dům ve spárech paranoie. Trump má strach, co na něj ví jeho zaměstnanci, umlčuje je smlouvami

Nedůvěra a paranoia. Tak podle zaměstnanců Bílého domu vypadá atmosféra v administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ilustrují to také informace někdejší Trumpovy poradkyně a hvězdy jeho televizní reality show Omarosy Manigault Newmanové. Ta pořídila nahrávku z přísně střežených prostor prezidentského sídla a tvrdí, že jí prezident výměnou za mlčení nabízel dobře placenou práci.

Situační pracovna, komplex suterénních místností v Bílém domě, sloužil prezidentu Lyndonu Johnsonovi k vedení války ve Vietnamu. Barack Obama z něj sledoval misi, která zabila Usámu bin Ládina. A administrativa Donalda Trumpa jej používá, když chce někomu ze zaměstnanců oznámit vyhazov.

S trochou nadsázky podaná stručná historie pečlivě zabezpečených prostor určených k nejdůležitějším strategickým poradám ilustruje, jak se po nástupu Donalda Trumpa proměnilo vnímání zažitých zvyklostí v Bílém domě. Zatímco Trumpovi předchůdci spojili Situační pracovnu s významnými okamžiky amerických a světových dějin, současný personální šéf Bílého domu John Kelly si tam zavolal poradkyni prezidenta a bývalou televizní hvězdu Omarosu Manigault Newmanovou, aby ji propustil.

„Komplex byl používán pouze pro diskuse o národní bezpečnosti. Byly jen tři výjimky. Naléhavá setkání na téma federální reakce na přírodní pohromy, několik debat široké skupiny během zavádění Obamovy zdravotnické reformy a natáčení části pořadu NBC o zásahu proti bin Ládinovi,“ vysvětluje Larry Pfeiffer, který měl během let 2011 až 2013 na starosti bezpečnostní zázemí v Bílém domě.

Nahrávky výbušné nejsou, jejich vznik ale ano

Samotný fakt, že si Kelly zavolal Manigault Newmanovou zrovna do této místnosti, by byl sice zarážející, nikoli ale výstražný. Jenže hvězda někdejší Trumpovy reality show „Učedník“ si celou schůzku nahrála a její záznam nyní vypustila do světa. Není přitom jasné, jak se jí podařilo do přísně střeženého komplexu pronést záznamové zařízení. Zaměstnanci Bílého domu sice vypověděli, že u prezidentových poradců neprobíhají tak důsledné kontroly jako u jiných příchozích, jakoukoli elektroniku by však měl odhalit senzor.

„Celý nápad, že členka personálu pronesla nahrávací zařízení do Situační pracovny, ukazuje neopatrné ignorování naší národní bezpečnosti. A následné chlubení v televizi dále dokládá nedostatek charakteru a integrity této nespokojené bývalé zaměstnankyně Bílého domu,“ zkritizovala Manigault Newmanovou mluvčí prezidenta Sarah Huckabee Sandersová.

Pro upřesnění, zveřejněné nahrávky (existuje ještě jedna, na níž je telefonát s Trumpem těsně po propuštění) neobsahují žádná skandální odhalení ani nic, co by potenciálně mohlo prezidenta nebo jeho spolupracovníky diskreditovat. Sama jejich existence ale vypovídá mnohé o fungování a nedůvěře uvnitř administrativy. To, že vznikly právě ve střeženém komplexu, dokládá i očividné nedodržování bezpečnostních předpisů. Na to poukázala již dříve například kniha bulvárního novináře Michaela Wolffa Oheň a hněv, v níž autor popisuje, jak se nestřežený pohyboval po Západním křídle Bílého domu.

Nahrávky také představují riziko s ohledem na vydíratelnost nejvyšších představitelů Spojených států. Prezidentův tým neví, kolik dalších záznamů může existovat ani co obsahují. Pořizovat je přitom nemusela jen Manigault Newmanová, která podle listu Politico tajně nahrávala též Trumpovu dceru Ivanku a jeho zetě Jareda Kushnera, ale i další zaměstnanci.

Zkušení zaměstnanci Bílého domu sdělili televizní stanici CNN, že současné dění považují za potvrzení atmosféry nedůvěry a paranoie uvnitř administrativy. Sám Trump používal záznamy jednání během své obchodní kariéry a zveřejněním nahrávek jejich konverzace hrozil i odvolanému šéfovi FBI Jamesi Comeymu. Tehdy ale nakonec sám přiznal, že žádné neexistují.

Cena za mlčení? 15 tisíc dolarů

Dlouholetou Trumpovou praxí z byznysu, kterou si podle v úterý vydané knihy Manigault Newmanové přenesl i do prezidentského úřadu, jsou smlouvy o nevynášení informací. Takové měla po Trumpově nástupu podepsat řada zaměstnanců Bílého domu. Manigault Newmanová tvrdí, že podobný dokument, zakazující jí mluvit o prezidentovi, viceprezidentovi a jejich rodinách, dostala k podepsání po svém propuštění a měl obsahovat i měsíční odměnu 15 tisíc dolarů (asi 340 tisíc korun) za mlčení.

Dohoda zahrnovala nové zaměstnání, za které měla Manigult Newmanová dostat zmiňovanou sumu. „Nenabízeli mi skutečnou práci. Nezajímalo je, jestli se ukážu. Ve skutečnosti někteří bývalí zaměstnanci Bílého domu smlouvu podepsali a nyní jsou placeni 15 tisíci dolary za jejich mlčení,“ sdělila žena stanici NBC.

Záznamy Republikánského národního výboru i politického akčního výboru Amerika především, který má na starost kampaň za Trumpovo znovuzvolení, skutečně několik podobných plateb ukazují. Zhruba 15 tisíc dolarů dostává za svoji práci pro stranu nebo kampaň čtveřice bývalých pracovníků administrativy.

Trump ani jeho okolí se k věci přímo nevyjádřili. K dispozici je pouze již zmíněné stanovisko mluvčí, k němuž ještě v obecné rovině dodala, že smlouvy existují, když zmínila, že jednu takovou měla mít podepsanou i bývalá televizní hvězda. O penězích se ale nezmínila. Manigault Newmanová upřesnila, že dohodu o nevynášení informací podepsala během angažmá v Trump Organization a v době předvolební kampaně, nikoli v Bílém domě.

 

Podle právníků jsou takové smlouvy stěží právně vymahatelné. To byl důvod, proč k nim předchozí administrativy nepřistupovaly. Ani jinde ve Washingtonu nejsou příliš populární. Podpis podobného závazku nevyžadoval po svých poradcích například předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan ani bývalý prezident Barack Obama. „Bylo by protiústavní bránit federálním zaměstnancům hovořit o veřejných materiálech po odchodu z funkce,“ dodává právník Mark Zaid, jenž se dlouhodobě zabývá národní bezpečností.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1