Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bitva o budoucnost. Trumpův soudce může desítky let měnit USA, v Senátu mu ale hrozí blamáž

Bitva o budoucnost. Trumpův soudce může desítky let měnit USA, v Senátu mu ale hrozí blamáž

Tvrdá bitva zahrnující miliony dolarů a reklamní kampaně na obou stranách a v jejím středu šestice nerozhodnutých senátorů. Tak bude vypadat potvrzovací proces kandidáta na soudce Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha. Americký prezident Donald Trump jej představil v pondělí jako náhradu za končícího soudce Anthonyho Kennedyho. Kdo je Brett Kavanaugh, jak může změnit Spojené státy a jaké šance má v Senátu?

Bitva může začít. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jako nového člena Nejvyššího soudu navrhne Bretta Kavanaugha. V USA známý 53letý soudce je podstatně méně radikálním konzervativcem, než jakého se Trumpovi odpůrci obávali. Přesto bude jeho potvrzování Senátem provázet ostrá bitva.

Kavanaugh je sázkou na zkušenost. Když jej prezident George Bush mladší poprvé nominoval jako člena odvolacího soudu, bylo mu teprve 38 let. Už tehdy se mohl syn obchodníka a učitelky, která následně vystudovala práva, pyšnit skvělým životopisem.

Kennedyho žák, který prošetřoval Clintona

Poprvé o sobě dal vědět v 90. letech, kdy působil v týmu zvláštního vyšetřovatele Kennetha Starra. Kavanaugh je autorem části zprávy, která vedla k neúspěšnému pokusu o impeachment Billa Clintona kvůli jeho kauze s Monikou Lewinskou. Kavanaugh byl v roce 2000 také u soudního sporu o přepočítávání hlasů v prezidentských volbách na Floridě, jež do Bílého domu vyneslo George Bushe mladšího. S ním následně spolupracoval například na výběru federálních soudců.

Kavanaugh má obecně blízko k republikánskému establishmentu. Finančně přispíval na kampaně několika konzervativních kandidátů. „Pokud byl v poslední dekádě politický spor, ve kterém jste potřebovali dobrého právníka, Brett Kavanaugh tam pravděpodobně byl,“ řekl o něm v rámci senátního slyšení v roce 2004 demokratický senátor Chuck Schumer.

Přesto se nedá říci, že by Kavanaugh patřil k radikálním konzervativcům. List New York Times jej vidí jako menšího tradicionalistu než předchozí Trumpův výběr a současného soudce Neila Gorsuche.

S liberály pojí Kavanaugha celoživotní přátelství. Ti na něm oceňují vysokou inteligenci. Ještě než se stal soudcem, byl ve sporech obou táborů spíše spojovatelem stojícím uprostřed podobně jako soudce Anthony Kennedy, u nějž pracoval jako koncipient a jehož by měl nyní u Nejvyššího soudu nahradit. Jako soudce rozhodoval kolem 300 případů, které prověřoval i Nejvyšší soud. Ten jeho verdikty opakovaně potvrzoval.

Asi nejkontroverznější postoj zastával směrem k možnosti žalovat prezidenta v rámci běžného trestního řízení. Už během Clintonova vyšetřování přemítal, zda je rozumné vyšetřování úřadujících šéfů Bílého domu. „Je stále předmětem debaty, jestli Ústava dovoluje žalovat prezidenta,“ napsal v článku z roku 1998. „Prezident, který se obává vyšetřování, takřka nevyhnutelně pracuje hůře,“ pravil později s tím, že by se stíhání mohlo přerušit a pokračovat až po konci mandátu či po úspěšném impeachmentu.

Střet se povede o potraty, záleží na každém hlasu

Kavanaugh je od roku 2006 soudcem odvolacího soudu za District of Columbia. Senát však jeho první nominaci z roku 2003 zablokoval. Uspěl až na druhý pokus. Dramatická bitva o každý hlas se očekává i nyní. Prezident a jeho nominant přitom znovu nemají vyhráno.

Aktuální počty v Senátu sice nahrávají republikánům, kterým stačí přesvědčit 50 zákonodárců, skutečnost bude ale daleko složitější. A to nejen proto, že schvalovací proces nemusí skončit do listopadových voleb. Republikánů je v horní komoře 51, jenže veterán John McCain se kvůli nemoci jednání pravidelně neúčastní. Při jeho absenci si tak konzervativci nemohou dovolit ztratit ani jediný hlas.

Dvě senátorky, Susan Collinsová a Lisa Murkowskiová, přitom již daly najevo, že jejich podpora není automatická. „Budu pečlivá jako u předchozích pěti nominantů, které jsem posuzovala. Těším se na veřejné slyšení soudce Kavanaugha a na dotazování během schůzky v mé kanceláři,“ komentovala Collinsová, jež řekla, že nezvedne ruku pro nikoho, kdo by se stavěl odmítavě k rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze Roeová vs. Wade, který de facto legalizoval potraty na celém území USA.

Kavanaugh nikdy nevystupoval jako razantní odpůrce potratů. Jako soudce však loni hlasoval proti možnosti nezletilé migrantky interrupci podstoupit. Odvolací soud nakonec dívce ukončení těhotenství povolil, a Kavanaugh navíc uznal nutnost respektovat precedenční rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Jednotní nejsou ani demokraté, myslí na volby

Senátoři, kteří budou Trumpův výběr potvrzovat, se musí připravit na značný tlak. Lobbistické skupiny se na bitvu o jejich hlasy připravovaly dlouho dopředu a zveřejnění jména potenciálního soudce na jejich snaze nemohlo nic změnit.

Konzervativní uskupení Judicial Crisis Network (JCN) v pondělí oznámilo, že dá dalších 1,5 milionu dolarů (asi 33 milionů korun) na televizní a jinou reklamu. JCN přitom dosud vynaložilo milion dolarů (22 milionů korun) a očekává se, že by náklady nakonec mohly překonat 10milionovou sumu (220 milionů korun), kterou kampaň utratila během potvrzovacího procesu soudce Neila Gorsuche. „Je to maraton, ne sprint,“ glosovala představitelka iniciativy Carrie Severinová.

Liberální organizace Demand Justice zatím přiznala náklady ve výši 5 milionů dolarů (110 milionů korun). Ty padly na digitální a televizní reklamu. Cílem Demand Justice je vykreslit Kavanaugha jako nedůvěryhodného extremistu. Konzervativci naopak oponují, že jde o nominanta středního proudu a jakákoli opozice vůči němu je formou liberálního extremismu.

Klíčovým rozdílem obou kampaní je cílová skupina. Zatímco liberálové hodlají vyvinout tlak pouze na zmíněné dvě republikánské senátorky, druhá skupina míří i na demokraty. Její reklama se tak objeví také v lokálních médiích ve státech, které mají demokratického senátora, ale před dvěma lety v nich bodoval Donald Trump.

Kromě Collinsové a Murkowskiové tak v centru pozornosti budou i čtyři demokraté. Tři z nich, Joe Donnelly z Indiany, Heidi Heitkampová ze Severní Dakoty a Joe Manchin III. Ze Západní Virginie, letos na podzim navíc mandát obhajují a v minulosti měli výhrady k současné podobě potratů v USA. Čtvrtý do party, Doug Jones, loni pro změnu nečekaně uspěl v tradičně republikánské Alabamě. „Je to republikánský stát s demokratickým senátorem. Ještě nesdělil, jak bude hlasovat,“ doplnila Severinová.

Justice se posouvá doprava

Případný Kavanaughův úspěch může dát razítko na takřka třicetiletou organizovanou snahu zvrátit poměr hlasů u Nejvyššího soudu ve prospěch konzervativců. „Bude to poprvé, kdy budeme moci skutečně říct, že máme konzervativní soud. Poprvé od 30. let,“ těší se předseda pravicového aktivistického uskupení Výbor pro spravedlnost Curt Levey.

Po Kennedyho odchodu by po potvrzení Kavanaugha převzal pozici nejvíce centristického soudce předseda John Roberts. Ten je však daleko větším tradicionalistou než končící veterán americké justice.

Přestože se poměr sil v tělese v minulosti několikrát přesouval zprava doleva a zpět a za tři roky už může v Bílém domě sedět znovu prezident z řad demokratů, liberálové se obávají, že stopa po současném prezidentovi může právě kvůli jím navrženým soudcům přetrvat třeba i desetiletí.

Trumpovi lidi budou rozhodovat 15 tisíc kauz ročně

Nejde přitom jen o Nejvyšší soud. Trumpovi se daří měnit tvář americké spravedlnosti i v jejích nižších patrech. Zatímco Nejvyšší soud je jakožto poslední instance řešící zásadní spory v centru pozornosti, to, co se děje v úrovních pod ním, je pro budoucí podobu Spojených států možná ještě důležitější.

Pro srovnání – Nejvyšší soud vynesl v roce 2015 82 verdiktů, o rok později jich bylo 69. Odvolací soudy mají na svědomí 52 tisíc, respektive 58 tisíc rozsudků. Okrskové soudy jdou ještě s 353 a 355 tisíci verdiktů ještě o řád více.

Trump přitom i tady prosazuje svoje nominanty. Do odvolacích soudů doplnil 21 ze 179 soudců. Do konce roku by chtěl stihnout dalších 20. Postupuje tak daleko rychleji než jeho předchůdce Barack Obama. Ten svůj úspěch zaznamenal až na konci třetího roku vlády. „Trumpovi soudci se budou do roku 2019 podílet každý rok na 15 tisících rozhodnutích. Takřka všechna z nich budou zákony země,“ varoval ve svém textu pro Washington Post komentátor Hugh Hewitt.

Důležitá je i struktura nových soudců. Většině z nich je méně než 50, což při doživotním mandátu znamená, že budou rozhodovat desítky let. Podle studie organizace Lambda Legal má třetina Trumpem navržených lidí na svědomí výroky proti homosexuálům, někteří dokonce zpochybňovali jejich práva.

Mezi novými soudci také dominují bílí muži. Trump je vůbec prvním republikánským prezidentem od dob Herberta Hoovera (1929-1933), který nominuje do funkce méně soudců z řad žen a menšin než jeho republikánský předchůdce.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744