Bitva o Hongkong se přiostřuje, v ulicích umírají lidé. Potlačí protesty čínská armáda? | info.cz

Články odjinud

Bitva o Hongkong se přiostřuje, v ulicích umírají lidé. Potlačí protesty čínská armáda?

ANALÝZA | V Hongkongu i po půl roce nepokojů přituhuje. Protivládní demonstrace už pátý den ochromují město. Školy jsou zavřené, univerzity obsadili studenti. Protestující blokují některé klíčové komunikace. Střety v ulicích jsou stále násilnější a ani jedna ze stran zatím nehodlá ustoupit. Policie je stále agresivnější, část protestujících už dávno sáhla po podomácku vyrobených zbraních. Umírají lidé.

Policista přímo před kamerami střílel ostrými náboji do demonstranta. Opakovaně. Protestující byl během bezpečnostního zásahu patrně shozen ze střechy. Možná prý jen během střetu s policisty upadl přes okraj. Jiný demonstrant polil nesouhlasícího muže hořlavinou a zapálil ho, když se předtím spolu pohádali.

Šéfka hongkongské spravedlnosti Teresa Chengová pracovně dorazila do Londýna, kde jí obstoupili stoupenci revolty. Od nich si vyslechla verbální obvinění, že je vražedkyně, a ve strkanici upadla na zem. Podle televize BBC vstala nezraněna, zanedlouho však odjela do britské nemocnice. Sedmdesátiletý pracovník úklidu si během polední pauzy hodlal na okraji Hongkongu vyfotografovat jeden ze střetů, což se mu stalo osudným. Do hlavy jej podle agentury Reuters trefila cihla, která patrně nebyla určena jemu. Každopádně ho zabila.

Hongkong vře už šest měsíců, nyní se ale situace ještě vyostřila. Ani nejkovanější analytici a znalci prostředí si přitom netroufají odhadnout, jak a kdy celá krize skončí. Trumfy totiž mají v rukou překvapivě obě strany: nejen miliardový čínský Goliáš, ale i sedmi a půl milionový hongkongský David.

Převaha nominálně komunistické Číny, vedené i na zdejší poměry výjimečně autoritářským prezidentem Si Ťin-pchingem, se zdá být zjevná. Podle zpravodajských agentur je nyní na polo-autonomním území 10 až 12 tisíc čínských vojáků, kteří ovšem do dění dosud nezasáhli. Peking kontroluje a otevřeně podporuje sobě nakloněnou ostrovní vládu. Také lokální policie bojuje v zájmu rudých vládců a podle analytiků dostává stále volnější ruku. Násilí plodí další násilí.

„Po mém soudu se čínský prezident rozhodl hongkongský chaos ještě rozdmýchat. Doufá, že rostoucí násilí rozdělí hongkongskou společnost, přičemž umírněná většina nakonec přiměje radikální demonstranty k odchodu z ulic,“ uvedl pro stanici CNN expert na asijské dění Bill Bishop.

Hongkong má ovšem jednu nesmírnou výhodu. Byznys. Toto nevelké území je ekonomickou bránou do kontinentální Číny, která si zatím netroufla rebelující omladinu zlikvidovat. Což by jistě (a dávno) udělala, kdyby nešlo o tak senzitivní lokalitu. Sama pro-pekingská šéfka ostrova Carrie Lamová, kterou nyní opět osobně podpořil čínský prezident, při setkání s byznysmeny (za zavřenými dveřmi) prohlásila, že se armáda k zásahu nechystá. „Cena by byla příliš vysoká,“ cituje její slova agentura Reuters.

Jak vysoká? Tak, že se ji nechce platit ani druhé největší ekonomice světa, která se na globálním HDP podílí více než 15 procenty. Jak připomíná list The New York Times s odkazem na společnost Global Source Partners, takřka třetinu hongkongských aktiv drží čínské státní firmy. A s nimi i kontinentální miliardáři včetně komunistických prominentů. Čínský mamutí e-shop Alibaba v tuto dobu právě v Hongkongu nabízí k prodeji své akcie za 13,4 miliardy dolarů. „Věříme v budoucnost Hongkongu a doufáme, že k ní takto přispějeme, alespoň naším malým dílem,“ vzkázal podle televize CNN potenciálním investorům nedlouho před zahájením šéf firmy Daniel Zhang. Rodák ze Šanghaje a občan komunistické Číny.

Město, které se může pochlubit britskými právními standardy, láká i většinu nadnárodních korporací přicházejících do Číny. Ty totiž obvykle zkorumpované a vždy straně podléhající pevninské soudy nepovažují za záruku pro bezpečí svých investic. „Ještě jsem od nikoho neslyšel, že by chtěl odejít,“ tvrdí pro americká média Rick Helfenbein, jehož asociace zastupuje 335 často obřích výrobců oděvů a obuvi. „Jistě, našim debatám teď dominuje téma bezpečnosti, o útěku se ale nebavíme,“ dodává.

Je ovšem otázka, jak by se firmy, banky i investoři zachovali, pokud by čínská armáda na přelidněném kousku země zasáhla způsobem, jakým tak učinila v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu. Zkraje června toho roku zde podle věrohodných a nikoli nejvyšších odhadů zahynulo v centru Pekingu jistě dva a půl tisíce demonstrantů požadujících větší svobody, ba demokracii.

Odebírejte newsletter INFO.CZ

A co vlastně nyní žádají jejich vrstevníci v ulicích Hongkongu? Podle deníku The Washington Post chtějí především vyšetření policejních zásahů a amnestii pro demonstranty. Přejí si také, aby čínská propaganda přestala jejich akce označovat za vzpouru. A rádi by demokraticky a přímo volili vlastního lídra. Pochopitelně při zachování stávajících, v rudé Číně nepředstavitelných demokratických svobod, které Hongkongu zaručuje oficiální čínská strategie známá jako „jedna země, dva systémy“. Ostatně, američtí kongresmani už pohrozili, že Hongkongu odeberou speciální obchodní status, pokud v něm Peking potlačí protesty prostřednictvím armády. Jinými slovy: přinejmenším pro americké firmy znatelně přivřou hongkongskou obchodní bránu do Číny.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud