Katar – zemi, jež se ještě předloni pyšnila nejvyšším HDP na obyvatele na světě – náhle zachvátil mocný diplomatický vír. Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt, Libye, Jemen, Maledivy, Spojené Arabské emiráty a Jordánsko – ti všichni zemi obvinili z podpory terorismu a snahy o destabilizaci regionu. Katar se, jak jinak, brání – všechna obvinění jsou podle něj vymyšlená a naprosto nesmyslná. Kam až sahají kořeny téhle zdánlivě nepochopitelné krize, která může srazit na kolena stát, jenž donedávna předváděl menší či větší zázraky (jinak asi nelze popsat například zisk pořadatelství fotbalového mistrovství světa v roce 2022, pokud nechcete operovat s termíny jako korupce)?
Dvacátého pátého června to budou čtyři roky, co šejk Tamím ibn Hamad Ál as-Sání vystřídal v čele katarského emirátu svého otce, Hamada ibn Chalífu Ál as-Sání. Na rozdíl od něj se k moci nemusel dostat státním převratem (Hamad jej provedl v roce 1995 během návštěvy svého otce v Ženevě). Někdejší emír totiž abdikoval ve prospěch svého syna. Spolu s ním odešel z politického života i nejvlivnější muž v zemi, premiér Hamad ibn Džásim Ál as-Sání.
