Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj s větrnými mlýny? Vlastní tým proti falešným zprávám zřizuje i britská BBC

Boj s větrnými mlýny? Vlastní tým proti falešným zprávám zřizuje i britská BBC

Falešné zprávy se na internetu vyskytovaly vždy, v poslední době se z nich ale stal doslova fenomén. Speciální skupina BBC má odhalovat právě zavádějící a smyšlené informace šířené především po síti. Obdobný tým před časem sestavilo i české ministerstvo vnitra, což vyvolalo kritiku mimo jiné od prezidenta Miloše Zemana.

BBC se chce pustit do boje s nepravdou a lží. Šéf zpravodajství této stanice to podřízeným oznámil včera. „BBC nemůže editovat internet, nebude ale ani stát stranou,“ řekl James Harding.

BBC bude podle něj důsledně ověřovat informace, které se šíří na facebooku, instagramu a v dalších sociálních médiích. Harding dodal, že BBC již spolupracuje zejména se společností Facebook na tom, jak tuto práci dělat co nejefektivněji. Podle něho má být ověřovací program pod názvem Reality Check veřejnou službou s přitažlivým formátem, který zajistí, že fakta budou ještě zajímavější než falešná předloha.

Uvádění na pravou míru se má odehrávat na několika frontách – v on-line internetovém zpravodajství, v televizi a v rádiu. 

Takzvané fake news se dostaly do středu pozornosti při referendu o brexitu, kdy se vyrojily ve velkém množství. Sledované byly i v USA v souvislosti s listopadovými volbami a na některých tamních serverech se čile šíří dál. Evropské tajné služby opakovaně varují, že Rusko se může zaměřit právě na země EU, které brzy čekají volby, a pomocí falešných informací se může pokusit ovlivnit veřejné mínění.

Facebook, který se stal přední platformou pro sdílení smyšleného obsahu, v uplynulých měsících slíbil razantní kroky proti dezinformacím. Nedávný průzkum Českého rozhlasu ukázal, že na tuzemském facebooku jsou tyto zprávy sdílenější než pravdivé texty.

Tým proti dezinformaci sestavilo i české ministerstvo vnitra. Dostalo se mu za to kritiky například od prezidenta Miloše Zemana, podle něhož jde o cenzuru.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1