Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boje v Sýrii jsou nejhorší za poslední měsíce. Odnášejí to civilisté, kteří už nemají kam utéct

Boje v Sýrii jsou nejhorší za poslední měsíce. Odnášejí to civilisté, kteří už nemají kam utéct

Válka v Sýrii se vleče už šest let a místo, aby boje pomalu utichaly, se v některých oblastech dostávají do nejsilnější fáze. Podle Červeného kříže jsou boje v Sýrii nejkrvavější od loňského prosince, kdy armáda Bašára Asada dobyla s podporou Ruska Aleppo. Právě odsud utekly tisíce Syřanů do šedesát kilometrů vzdáleného Idlíbu, kde se snažily najít bezpečí. Strach je ale dohnal i tady – Idlíb je v posledních týdnech terčem neutichajících leteckých útoků, které zasahují hustě osídlené oblasti. Nálety tak odnášejí hlavně civilisté, kteří už jednou opustili své domovy a nemají kam jinam jít.

Na katastrofální situaci v Sýrii a vysoký počet civilních obětí v posledních týdnech hlasitě upozorňuje nejedna humanitární organizace, která v oblastech zasažených válkou pomáhá. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) během září v zemi zemřelo víc než 3000 lidí, z toho 955 civilistů včetně 207 dětí. To je největší počet obětí v letošním roce.

Vedle Rakky a východní Ghúty je jednou z oblastí, kde boje v posledních týdnech eskalují, provincie Idlíb. Lidé zde čelí každodennímu bombardování, kdy jsou častým terčem také školy a nemocnice. „V předešlých dvou týdnech to bylo asi 1000 náletů týdně, takže to v porovnání s relativně klidným obdobím skutečně výrazným způsobem eskalovalo,“ řekl pro INFO.CZ regionální ředitel Člověka v tísni pro oblast Blízkého východu Tomáš Kocian.

Provincie Idlíb je přitom součástí takzvané deeskalační zóny, která byla dohodnutá Ruskem, Tureckem a Íránem, a měla by tak být místem bez násilí. Právě Rusko je ale spolu s armádou Bašára Asada tím, kdo má bombardování hustě osídlených oblastí Idlíbu na svědomí. Cílem ruských a syrských sil jsou džihádisté ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je napojena na teroristickou síť Al-Káida, bombardování však odnášejí hlavně civilisté.

„V posledních dnech bylo bombardováno několik škol. Zasažená byla i škola, kterou dlouhodobě podporujeme – jestli cíleně, nebo omylem, to nedokážeme říct. Naše interpretace je ale spíš ta, že to bylo omylem, protože vedle školy byla policejní stanice, kde si možná mysleli, že se skrývají teroristé. Škola byla každopádně zničená,“ říká Kocian s tím, že kvůli eskalaci bojů byla ve většině škol dokonce přerušena výuka.

Kromě škol jsou však častým terčem také zdravotnická zařízení, obytné domy a strategické silnice. Tisíce lidí, kteří sem v posledních šesti letech přišli hledat útočiště, tak znovu zažívají to, před čím utekli. „Během posledních tří měsíců obléhání Aleppa jsme žili ve stejných podmínkách neustálého bombardování škol a nemocnic,“ řekl pro zpravodajský server Middle East Eye (MEE) Chálid al Ghasan, který byl do Idlíbu evakuován spolu se svou rodinou z válkou zmítaného východního Aleppa.

„Opustili jsme noční můru v Aleppu, abychom zažili stejný horor leteckých úderů a bombardování škol v Džisr aš-Šugúru (město v provincii Idlíb),“ popisuje pro MEE situaci na místě Talal Káko – další Syřan, který byl donucen odejít z Aleppa. „Situace je neuvěřitelná a my nemáme kam jinam jít,“ dodává bývalý učitel.

Rusko-syrské nálety na Idlíb přitom zasahují oblast, kde byla už tak situace lidí velmi špatná. Kvůli příchodu tisíců vnitřně vysídlených osob z dalších válkou zasažených koutů Sýrie totiž Idlíb praská ve švech.  

„Přicházeli sem lidi ze všech území, kteří utíkali před Asadovým režimem, a dokonce se tam teď stahují někteří lidi z oblasti Rakky nebo Dajr az-Zauru a Idlíb je přeplněný. Znamená to, že ti lidé nemají šanci se nikde ubytovat, a když už mají, tak je to drahé, a je tam málo práce,“ popisuje situaci na místě Kocian. Jídlo v Idlíbu sice nedošlo, lidé ale nemají peníze, aby si ho mohli koupit. „Lidé tam jsou odkázáni na přeshraniční humanitární pomoc, která proudí primárně ze strany Turecka a potom také částečně z území ovládaných Asadem,“ dodává regionální ředitel Člověka v tísni pro oblast Blízkého východu.

Situace v Idlíbu je kritická, nejde však o jedinou syrskou oblast, kde kvůli náletům umírají civilisté. Jak upozorňuje Kocian, vysoký počet obětí na má na svědomí i mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy, která v boji proti islámskému státu podporuje arabsko-kurdské síly SDF.

„Aby byl člověk vyvážený, musí v jedné větě říct, že zde bombardují Rusové a zabíjejí přitom civilisty, ale stejně brutálně, i když s větší snahou o cílené zásahy a minimalizaci civilních ztrát, bombardují také Američani u Dajr az-Zauru a v Rakce,“ uzavírá Kocian.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744