K zástupu prezidentů, kterým zachutnala moc do té míry, že nechtějí odejít, se přidal i Evo Morales (60). První bolivijská hlava státu pocházející z řad původních obyvatel chce kandidovat na funkci už počtvrté, což odporuje nynější ústavě. Ve funkci je Morales od roku 2006 a stal se tak služebně nejdéle sloužícím lídrem Latinské Ameriky. Pokud by vyhrál nadcházející volby, v čele země by zůstal zřejmě do roku 2025.
„Pořád máme co na práci! Po znárodňování přichází čas na industrializaci,“ nechal se zjara před svými příznivci slyšet někdejší předák pěstitelů koky a nynější silně levicový prezident. Jak dodává agentura Reuters, na mítinku přislíbil přesunout zpracovatelské závody blíže zemědělcům. A fakticky tak potvrdil úmysl kandidovat už počtvrté do čela země. Prezidenta by Bolívie měla podle plánu vybírat 20. října 2019.
Opozice proto svolala na tuto středu první vlnu demonstrací, které nakonec v řadě bolivijských měst také proběhly. Účast však nebyla tak velká, jak by si opozice přála. Již během úterní noci navíc došlo k potyčkám mezi studenty a policisty ve městě Santa Cruz: protestující podle agentury Reuters tvrdí, že jejich akce byla infiltrována provokatéry z kriminálního prostředí, kteří násilí záměrně vyvolali.
