Boris Jelcin: prezident chaotických „devadesátek“, který pro Putina odvedl špinavou práci

Byl 10. červenec 1991 a Boris Jelcin se stal ruským prezidentem. Dnes, o dvě dekády později, patří mezi nejméně populární postavy novodobých dějin Ruska, byť do určité míry nezaslouženě.

Podle dosud posledního výzkumu Levada centra hodnotilo Jelcina pozitivně jen nějakých patnáct procent dotázaných, zatímco negativní pohled na něj mělo 36 procent. I když se tento průzkum odehrál už relativně dávno, v prosinci 2015, je pravděpodobné, že současné vnímání prvního ruského prezidenta nebude o nic lepší. Téměř každý zákon, který v dnešním Rusku nějakým způsobem přitvrzuje politické poměry, je zdůvodňován potřebou zabránit návratu chaosu devadesátých let.  

Boris Jelcin se 10. července 1991 stal prezidentem poté, co byl zvolen v demokratické volbě o měsíc dříve. Právě skutečnost, že byl zvolen, s oblibou zdůrazňoval v mocenských bojích s dosazeným Michailem Gorbačovem. Jelcin tehdy už byl dominantním hráčem ruské politiky, když si popularitu získal hlavně bojem za radikální reformy a odstranění komunistické moci.

O pár let později, na konci jeho prvního prezidentského období v roce 1996, už ale volby přinesly obrovské množství podvodů, přičemž Západ i ruští demokraté nad nimi raději zavírali oči. Šlo tehdy o volbu menšího zla – na jednu stranu Jelcin obklopený temnými postavami jako Boris Berezovský, na druhou stranu komunisté slibující návrat ke „starým pořádkům“.

Barták: Merkelová zvedla oponu, ale jeviště zdaleka není připraveno

sinfin.digital