Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bosna řeší, co s vdovami po radikálech IS. „Zaslouží si vrátit se domů,“ říká matka jedné z nich

Bosna řeší, co s vdovami po radikálech IS. „Zaslouží si vrátit se domů,“ říká matka jedné z nich

Během nástupu Islámského státu v Sýrii a Iráku odjely po bok radikálů bojovat tisíce Evropanů, kteří se nechali zlákat islamistickou propagandou. Bosna a Hercegovina, jejíž obyvatelstvo tvoří z poloviny muslimové, se přitom stala jednou z největších zdrojových zemí takzvaných zahraničních bojovníků. Řadu z nich tvoří ženy, které na Blízký východ následovaly své manžele, dnes se však s dětmi nemohou vrátit zpět. Bosenské úřady mají z příchodu vdov po islámských radikálech strach, za jejich návrat do vlasti tak bojují jejich rodiny. Příběhy bývalých manželek bojovníků IS přinesl server Politico.

„Byl to pro mě obrovský šok, když mi najednou poslala zprávu ze Sýrie,“ vzpomíná Lejla na den, kdy jí dcera Sára oznámila, že s manželem odjela na Blízký východ. Stejně jako řada dalších manželek islámských radikálů se i ona seznámila se svým nastávajícím na internetu, z Bosny pak odešla v roce 2015.

Od té doby Lejla dceru neviděla, jako hrdá babička však ukazuje fotografii svých vnoučat – dvouletého modrookého Mohameda s blonďatými vlasy a čtyřletou Ajéšu. Na fotce je také její 22letá dcera Sára zahalená v černém. Fotografie byla pořízena v táboře pro uprchlíky Islámského státu na severu Sýrie, kde vdova po islámském radikálovi spolu s dětmi čeká v naději, že se budou moct vrátit do Bosny.

Lejla stále doufá, že se návrat dcery a jejích dětí podaří. Pracuje na tom společně s rodinami dvou dalších vdov původem z Bosny, které jsou umístěny ve stejném táboře jako Sára. Snaží se tak bosenské úřady přesvědčit, aby měly tři ženy a jejich devět dětí možnost Sýrii opustit a dostat se do Bosny. Úřady se ale podobným návratům snaží ze všech sil bránit, mají totiž obavy, zda nejsou vdovy a děti bojovníků IS zradikalizovány, stejně jako byli jejich manželé.

Podle Lejly úřady využívají zpožďovací taktiku. „Měli by být upřímní a říct: My je zpátky nechceme. Nebo ať mi dají příslušné papíry, abych mohla jet do Sýrie a dostat dceru zpátky sama,“ stěžuje si matka vdovy po islámském radikálovi. Její situace však není ojedinělá – z Bosny a Hercegoviny, která má lehce přes tři a půl milionu obyvatel, totiž do Sýrie a Iráku odjelo asi 300 lidí. Zpátky se jich vrátilo nejméně padesát, další ale na Blízkém východě zůstávají. Bosenské úřady si proto neví rady, jak s nimi naložit.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz

„Všichni navrátilci jsou dnes bedlivě sledováni, pro bezpečnost jsou ale jen omezenou hrozbou,“ tvrdí bezpečnostní analytik ze sarajevského think tanku Atlantic Initiative Vlado Azinović. Bosna proti radikálním kazatelům a mešitám tvrdě zakročila a začala vracející se bojovníky trestně stíhat. V zemi však stále chybí účinné deradikalizační programy.

V případě vdov po bojovnících Islámského státu je však situace komplikovanější – samy se totiž boje pravděpodobně neúčastnily, před soudem proto zřejmě neskončí. Jejich rodiny zároveň tvrdí, že byly k odchodu na Blízký východ částečně donuceny, v očích úřadů však představují potencionální hrozbu – stejně jako jejich děti, které se narodily na území Islámského státu, nemají proto ani žádnou státní příslušnost. Bosenské úřady proto požadují, aby podstoupily testy DNA, než jim bude občanství přiznáno.

Zaslouží vrátit se domů

Stejně jako Lejla se snaží svou dceru dostat domů také Alema, která je v kontaktu s úřady už od roku 2015, kdy se k Islámskému státu připojila její 32letá sestra Alina. Pohublá žena s odbarvenými vlasy volá na bosenské ministerstvo zahraničí každé dva týdny a pětkrát už se vydala do Sarajeva ve víře, že bude mít možnost promluvit s úředníky osobně.

„Jiní lidé se stydí za to, že jsou členové jejich rodiny ve spojení s Islámským státem. Ale já ne,“ říká žena, jejíž sestra se seznámila s islámským radikálem přes sociální síť facebook. V roce 2014 se s ním pak přestěhovala do Vídně, pak se ale vydali do Sýrie. Její manžel v roce 2017 v boji za Islámský stát zemřel, Alina pak byla přesunuta do zvláštního střediska určeného pro vdovy a svobodné matky.

Do Bosny se rozhodla vydat na vlastní pěst. Spolu s dalšími čtyřmi ženami zaplatili pašerákům, který je měl převést přes hranice do Turecka. Tam se chtěli zkontaktovat s bosenským velvyslanectvím, pašerák ale zmizel i s jejich penězi a nechal je samotné v syrské poušti. Po několika dnech je našel americký voják a přivedl do tábora, kde je i Sára. Spolu s nimi tu je i 30letá vdova původem z Bosny Mija, která odešla do Sýrie v roce 2015.

Rodiny těchto tří vdov islámských radikálů se nyní snaží dostat je zpátky domů. „Mezi těmito třemi dívkami vidím několik podobností. Všechny podlehly kouzlu internetu, všechny byly mladé a krásné… a myslím, že si všechny uvědomily, že udělaly obrovskou chybu,“ míní matka Sáry.

Jejich rodiny doufají, že se jim podaří dostat ženy s jejich dětmi do Bosny, i když vědí, že pro ně návrat nebude jednoduchý. S největší pravděpodobností sice nebudou čelit trestnímu stíhání, uživit se pro ně ale bude těžké. Nezaměstnanost se v Bosně pohybuje kolem 36 procent, sehnat práci by tak pro ně bylo komplikované, i kdyby nebyly poskvrněny stigmatem příslušnosti k Islámskému státu, kterému dnes čelí. „Udělala velkou chybu a hodně si protrpěla, ale zaslouží si vrátit se domů,“ říká Alinina sestra.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1