Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bouře Harvey dopadla i na mladou Češku. V Texasu uvízla s dvěma malými dětmi

Bouře Harvey dopadla i na mladou Češku. V Texasu uvízla s dvěma malými dětmi

Bouře Harvey, která přinesla ničivé záplavy do amerických států Texas a Louisiana, už skoro týden ohrožuje místní obyvatelstvo. Kvůli ničivému živlu si však musela prodloužit pobyt ve městě Sugar Land u Houstonu i mladá Češka se dvěma malými dětmi. Odlet od příbuzných plánovaný na pondělí byl zrušen minulý pátek. Americké úřady však podle ní zvládají kritickou situaci velmi dobře. 

„V tu dobu byl hurikán ještě daleko nad pobřežím. Teď bychom sice také po dálnici odjeli, ale nájezdy na hlavní cesty jsou zatopené. Svítí sluníčko, dalo by se být na zahradě, u bazénu, ale čekáme, zda se dnes v noci podle předpovědi rozlije řeka Brazos,“ řekla dnes ČTK v telefonickém rozhovoru Riana Kvačková.

„Ve městečku pod námi, v Richmondu, je už řeka rozlitá, tady to vypadá, že by se měla přelít přes umělé bariéry, které se ještě v noci zvyšovaly,“ popisuje mladá Češka své okolí. Chválí si ale, že v místě, kde se stavějí nová střediska, se současně s tím stavějí několik metrů vysoké bariéry a že města se na pravidelné hurikány připravují.

„Vědí to, že hurikán přijde a odejde, tenhle je ale výjimečný tím, jak byl pomalý a jak velké množství vody spadlo na jedno místo. Je tu rovina, nemá to kam odtéct,“ říká. V domě příbuzných Kvačkové prý nikdy neměli s hurikánem potíže, je daleko od pobřeží a vždycky ztratí na síle, než do Sugar Landu dorazí.

720p 360p
Hurikán Harvey

V místě jejího pobytu ve dvoupatrovém domku byla nařízena evakuace. „Nemohli jsme ale odjet, protože cesty už byly zaplavené. Stěhovali jsme věci do patra, začali připravovat jídlo, měla jsem poslední balíček plen,“ vypočítává. Okolí není podle ní celé zaplavené, ale pokud je pod vodou desetimetrový úsek silnice, odjet prostě nejde. Záplavy způsobené bouří Harvey si zatím podle neoficiálních zpráv vyžádaly 30 obětí, desítky lidí se pohřešují.

V místě neštěstí ale podle ní dobře funguje organizace záchranných prací, zásobování i třeba prodej základních potravin. „V obchodě, který včera otevřeli, pouštěli zákazníky po částech, kluci čekali ve frontě třeba 40 minut, ale všechno bylo v klidu a všichni pořídili, co bylo potřeba,“ řekla mladá maminka. Období paniky podle ní už v rodině polevilo, vždycky ráno se sejdou se sousedy a baví se o tom, jak prožili noc. A připravují se na to, že snad brzy bude stavu ohrožení konec a bude možné opravovat domy, které jsou většinou dřevostavbami, takže se zčásti budou muset stavět znovu.

„Je to neuvěřitelné, máme stále internet, televizi, plyn elektřinu, dodávky vody.... myslím, že to tu zvládají velmi dobře,“ říká mladá Češka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1