Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bouřlivé oslavy i obavy z rozvratu demokracie. Většina Turků v Německu a Rakousku volila Erdogana

Bouřlivé oslavy i obavy z rozvratu demokracie. Většina Turků v Německu a Rakousku volila Erdogana

V Německu v neděli hlasovaly v tureckých prezidentských volbách pro stávající hlavu státu a vítěze voleb Recepa Tayyipa Erdogana téměř dvě třetiny tamních Turků. V noci slavili v ulicích německých měst, uvedla agentura DPA. Bývalý šéf německých Zelených Cem Özdemir na adresu oslavujících Erdoganových stoupenců v Německu řekl, že dávají najevo odmítání liberální demokracie. Ještě lépe dopadl Erdogan v Rakousku, kde pro něj hlasovalo na 72 voličů.

Německo bylo pro Erdogana vždycky jistotou, poznamenala DPA. Tentokrát to ale pro něj v této zemi s početnou tureckou menšinou dopadlo obzvlášť dobře, když tam získal přes 65 procent hlasů, což je výrazně více než doma, tedy v Turecku. Jeho protikandidáta Muharrema Inceho podpořilo z Německa 21,5 procenta voličů. V parlamentních volbách Erdoganova strana AKP dostala mezi německými Turky podporu 56,3 procenta.

Erdoganovi příznivci už v noci na dnešek oslavovali vítězství v německých ulicích mimo jiné oslavnými jízdami troubících automobilů. Chování německých Turků ostře kritizoval poslanec Cem Özdemir, který stál v uplynulých deseti letech v čele německých Zelených a který je sám tureckého původu.

„Slavící německo-turečtí Erdoganovi přívrženci oslavují nejen svého jediného vládce, ale také tím vyjadřují své odmítání naší liberální demokracie. Zrovna jako (protiimigrační strana Alternativa pro Německo) AfD,“ řekl Özdemir agentuře DPA. „Tím bychom se my všichni měli zabývat,“ dodal.

Místopředsedkyně krajně levicové strany Levice a předsedkyně Německo-turecké parlamentní skupiny Sevim Dagdelenová kritizovala samotný průběh prezidentských a parlamentních voleb v Turecku. Podle ní nebyly „ani svobodné, ani spravedlivé“. „Manipulacemi dlouho před volebním dnem Erdogan dosáhl svého cíle, autoritářského prezidentského systému,“ řekla politička.

V Německu mohlo do 19. června ve 13 volebních místnostech hlasovat 1,443 585 tamních Turků. Voleb se přitom zúčastnila zhruba polovina.

Předseda Turecké obce v Německu Gökay Sofuoglu v rozhovoru s DPA řekl, že za úspěchem Erdogana v Německu je i skutečnost, že do Německa od 60. let minulého století přicházeli turečtí gastarbeiteři převážně z konzervativního prostředí.

Ještě výraznější podpory než v Německu se Erdogan dočkal v Rakousku, kde si připsal zhruba 72 procent hlasů. Podle Sofuoglua tam svou roli mohlo sehrát i nedávné uzavření některých mešit, k čemuž sáhly rakouské úřady. Rakouští Turci mohli ve volbách vyjádřit protest proti tomuto postupu.

Rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová dnes před schůzkou s resortními kolegy v Lucemburku zdůraznila, že z rakouského pohledu Turecko není zemí kandidující na vstup do EU. „Usilujeme spíše o strategické partnerství s Tureckem,“ zdůraznila.

Šéf europoslanců rakouské vládní lidové strany ÖVP Othmar Karas výsledek tureckých voleb zhodnotil jako „další krok pryč od EU“.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232