Bouřlivý stín a nová generace Tomahawku. Američané a jejich spojenci nasadili v Sýrii to nejlepší | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bouřlivý stín a nová generace Tomahawku. Američané a jejich spojenci nasadili v Sýrii to nejlepší

Bouřlivý stín a nová generace Tomahawku. Američané a jejich spojenci nasadili v Sýrii to nejlepší

Do útoku na Sýrii Američané podle očekávání nasadili zejména střely Tomahawk odpálené z lodí ve Středozemním moři. Za pozornost ovšem stojí i nasazení britských letounů Tornado, které vzlétly ze základny na Kypru a francouzských Rafale, které pro změnu odstartovaly z Francie a cestou tankovaly ve vzduchu. Oba typy letounů nesly shodné střely s plochou dráhou letu, které stojí za pozornost stejně jako americké Tomahawky. Podívejte se na jejich specifikace.

Tomahawk

Nasazení raket, které jsou už několik desetiletí součástí každé války nebo konfliktu, jehož se účastní Spojené státy, bylo jistotou. V současnosti mají Spojené státy ve výzbroji již čtvrtou generaci podzvukových raket, které lze odpalovat nejen z lodí, ale i z ponorek. Jejich vývoj ovšem začal již v sedmdesátých letech minulého století, ve výzbroji se pak objevil v roce 1983.

Typ BG-109A mohl nést i jadernou nálož, ale tato raketa byla vyřazena z výzbroje americké armády někdy mezi lety 2010 a 2013. Vyřazen byl v roce 1991 i typ BGM-109G, který byl rovněž vybaven jadernou hlavicí, byl nasazen v Evropě a mohl být odpálen ze speciálního automobilu. Nyní se ovšem předpokládá, že Američané se nějakým způsobem k Tomahawkům s jadernou náloží vrátí.

V Sýrii byla velmi pravděpodobně nasazena i poslední čtvrtá generace (vyrobená poprvé v roce 2006) Tomahawků RGM/UGM 109E, kterou americká vláda naposledy nakoupila od firmy Raytheon v roce 2016. Tehdy to bylo téměř 150 raket za zhruba 200 milionů dolarů. Jen na Sýrii jich v noci na dnešek bylo odpáleno 112, ale není zřejmé, zda šlo pouze o nejnovější generaci. Ta je přitom vybavena možností měnit cíl za letu a rovněž přenáší obraz až do svého dopadu. Je také odolná vůči blokování GPS signálu.

Největší výhodou Tomahawku ovšem zůstávají jeho manévrovací schopnosti a možnost nasazení za jakéhokoliv počasí. Je obtížné je zachytit radarem, protože letí v nízké výšce, má nízké rozměry a je vybaven proudovým motorem, který zanechává minimální tepelnou stopu.

Storm Shadow (Bouřlivý stín)/ SCALP

Podzvukové střely s plochou dráhou letu Storm Shadow na cíle v Sýrii vypálily britské stíhací letouny Tornado a francouzské letouny Rafale. Ve francouzské výzbroji střela nese zkratku SCALP a patří mezi chloubu evropského vojenského průmyslu. Do výzbroje několika evropských zemí byla zařazena teprve v roce 2004, přičemž jí vyrábí evropské konsorcium MBDA.

Její nasazení jasně ukazuje, že britské i francouzské letouny útočily na dobře chráněné objekty. Storm Shadow má vysokou průraznost a může údajně překonat až čtyři metry železobetonu. Její hlavice má nosnost 250 kilogramů a jde v podstatě o dvě hlavice v jedné. Nálož udělá v objektu otvor a do jeho nitra se dostane takzvaná sekundární průbojná hlavice.

Pro radar je velmi obtížné střelu Storm Shadow zachytit. Její vývoj byl směřován právě k potlačení radarové stopy. Ta je tak podle odborníků ještě o něco menší než v případě Tomahawku. I Storm Shadow lze přitom odpalovat z lodi, tedy konkrétně jeho francouzskou variantu SCALP Naval.

 

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.