„Boží pomocníci“ jsou stále nebezpečnější. Kde vzali jemenští povstalci moderní zbraně? | info.cz

Články odjinud

„Boží pomocníci“ jsou stále nebezpečnější. Kde vzali jemenští povstalci moderní zbraně?

Stále sofistikovanější zbraně mají k dispozici šíitští povstalci ze severozápadu Jemenu. Technologie získali zřejmě z Íránu, který ale spolupráci s rebely popírá. Hútíové jsou schopni zasáhnout i saúdské území: na letiště v Abhá při hranici s Jemenem v pátek nad ránem zaútočili už nejméně potřetí.

Začátkem července se nad přistávací plochou v jihozápadním cípu ropné monarchie zjevila bezpilotní letadla. Na letiště města Adhá je poslali nepřátelští jemenští rebelové. Při útoku vyřadili dopravní uzel z provozu a zranili devět lidí, jak konstatuje americká stanice CNN. Donedávna ostrakizovaní povstalci z velmi chudého Jemenu tehdy podruhé – podle stanice Al-Džazíra už potřetí – napadli nejmodernějšími zbraněmi příslovečně bohatou Saúdskou Arábii. Byť se podle všeho cíleně soustředili na město ležící nedaleko společné hranice, což patrně naznačuje omezený dosah jimi používaných zařízení.

Nabízí se proto otázky: Jaké systémy mají Hútíové k dispozici? A odkud je získali? Vyvinuli je opravdu sami?

Íránské balistické rakety

„Jemenské ozbrojené síly představily novou, domácími experty vyrobenou raketu dlouhého doletu Burkan, která by mohla způsobit obrat ve válce s agresory vedenými Saúdy,“ napsal zkraje měsíce web íránské vládní televize Press TV. Co se zmiňované střely týče, dva roky známý typ Burkan 2H by měl mít dolet přes osm set kilometrů. Podle expertů i nová střela s označením 3 patří do rodiny sovětských Scudů, přičemž raketová technologie do Jemenu přibyla velmi pravděpodobně ze spřáteleného Íránu, jakkoli Teherán podobné dodávky odmítá. Pokud se jemenským rebelům opravdu podařilo Burkan vylepšit, mohli by ohrozit i lidnatější saúdská města. Ještě k oficiálnímu íránskému slovníku: „ozbrojenými silami“ rozumí Teherán povstalce, nikoli síly mezinárodně uznané sunnitské vlády, kterou podporují právě Saúdové v textu rutinně označení coby agresoři.

Dobytý Aden?
Jemenští separatisté o víkendu oznámili, že obsadili strategické body přístavního města Aden, někdejší bašty nyní exilového prezidenta. Údajně bez boje obsadili prezidentský palác.

V těchto dnech jemenští povstalci prý také ukázali i jinou raketu nazvanou Badr–F, která má podle jejich vlastního webu dolet 160 kilometrů. Zbraň se stejným názvem a jedničkou k tomu ale byla k vidění už loni.

Hútíové se zkraje července pochlubili i vlastnictvím dronů, jejich výčet přináší s odkazem na jejich zpravodajskou agenturu SABA třeba web Middle East Monitor. Také v případě bezpilotních letounů málokdo pochybuje o tom, že na sever nejchudší, teď ještě občanskou válkou zbídačené arabské země dorazily původně z Íránu, popřípadě od spojenců Teheránu z jiných koutů světa. Podle webu Defence News a agentury AP jsou jemenské drony co do materiálu i designu takřka identické se svými íránskými sourozenci. Saúdové tvrdí, že rebely řízené stroje jsou schopné útočit na ropovody a další cíle až u jejich hlavního města Rijádu, který je od jemenské hranice vzdálen zhruba tisíc kilometrů.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

V Jemenu se od roku 2014, respektive 2015 odehrává jedna z bitev zástupné války mezi šíitským Íránem a jeho spojenci na straně jedné a sunnitskou koalicí vedenou Saúdskou Arábií na té druhé. Hútíové, kteří se sami označují přízviskem Boží pomocníci, jsou rebelskou skupinou vycházející z náboženských představ zajdíjských šíitů. Příslušníci této unikátní sekty žijí takřka výhradně v Jemenu, v širším ohledu ale patří k náboženské rodině, jejímž globálním patronem se cítí být rovněž šíitský Írán.

Hútíové se zrodili jako umírněné náboženské hnutí, které v první polovině 90. let minulého století oslovovalo hlavně studenty. Už tehdy ale část jeho předáků čerpala rovněž z prací klíčových ideologů Hizballáhu. Tedy radikálního hnutí libanonských šíitů, jehož vazby na Teherán jsou jak zjevné, tak pevné. Jakkoli se mnozí Hútíové zřekli hesel volajících po zániku USA a Izraele, přesto se nakonec vmanévrovali do občanské války, během které přijímají íránskou podporu.

Válka na jihu Arabského poloostrova postupně přerostla v humanitární katastrofu. Nejméně desítky tisíc lidí v jejím důsledku zahynuly a OSN označila zdejší situaci za nejhorší humanitární krizi současnosti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud