Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britové stále neví, jaká látka skolila ruského exagenta. Na izolovaném oddělení nemocnice bojuje o život

Britové stále neví, jaká látka skolila ruského exagenta. Na izolovaném oddělení nemocnice bojuje o život

Britské úřady stále zjišťují obsah látky, po níž bývalý ruský agent Sergej Skripal upadl v neděli na jihu Anglie do bezvědomí. Šestašedesátiletý muž je od té doby hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil podle agentury Reuters událost za tragickou a tlumočil ochotu ruských úřadů v případě potřeby poskytnout pomoc při vyšetřování. Ruská strana ale prý zatím nebyla Británií oslovena.

Podle listu The Daily Telegraph se Skripal nedávno obrátil na britskou policii s obavami o svůj život. Jeho syn údajně zahynul před rokem v Rusku při autonehodě, stejný osud prý potkal jeho ženu před šesti lety.

Skripal upadl do bezvědomí spolu s 33letou ženou, zřejmě jeho příbuznou, na lavičce v parku v jihoanglickém Salisbury. Předtím byli na obědě v italské restauraci Zizzi.

Policie poté provedla preventivní dekontaminaci míst, kde se oba postižení vyskytovali. Restaurace a část nákupního střediska, kterým prošli, byla uzavřena. Izolováno je i nemocniční oddělení, kde nyní leží.

"Je zřejmé, že jde o neobvyklý případ," řekl dnes podle Reuters policejní mluvčí Mark Rowley. Podstatné podle něho je nyní zjistit, o jakou látku jde a jak se k postiženým dostala. Podle vývoje by případ mohl převzít protiteroristický odbor policie.

Bývalého plukovníka ruské vojenské rozvědky Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 ke třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 78.000 liber poskytoval v 90. letech informace o ruských rozvědčících působících v Evropě. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA.

Nynější incident připomíná případ z roku 2006, kdy v Británii na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina. Litviněnko v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro britskou tajnou službu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1