Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britská policie zatím netuší, kdo je zodpovědný za otravy novičokem

Britská policie zatím netuší, kdo je zodpovědný za otravy novičokem

Britští vyšetřovatelé zatím neidentifikovali osoby, které jsou zodpovědné za případy otravy novičokem v jihozápadní Anglii, a nemohou zaručit, že se na území Anglie nenacházejí další stopy této nervově paralytické látky. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil šéf britské protiteroristické jednotky Neil Basu.

V březnu byl novičok použit ve městě Salisbury k útoku na bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji. Oba skončili v kritickém stavu v nemocnici, nakonec se ale zotavili.

Před necelými dvěma týdny se novičokem ve městě Amesbury nedaleko Salisbury otrávil 45letý Brit Charlie Rowley a jeho o rok mladší partnerka Dawn Sturgessová. Podle policie přišli do styku s nerovovou látkou zřejmě nešťastnou náhodou. Testy potvrdily, že se s ní dostali do kontaktu rukama. Britská média uvedla, že jde o uživatele drog. Sturgessová na následky otravy zemřela, Rowley v úterý nabyl vědomí a podle dnešního prohlášení nemocnice, která o něj pečuje, již není v kritickém stavu.

„Charlie Rowley učinil přes noc další pokrok. Již není v kritickém stavu,“ uvedla Lorna Wilkinsonová z nemocnice v Salisbury. „Jeho stav je sice vážný, ale stabilní,“ dodala s tím, že ho stále k zotavení čeká dlouhá cesta.

Vyšetřovatelé mezitím pokračují v objasňování případu, pokrok ale nehlásí. „Moc rád bych před vás předstoupil a prohlásil, že jsme identifikovali a dopadli osoby, které jsou (za případy otravy) zodpovědné, a že jsme si naprosto jistí, že v zemi nezůstaly již žádné stopy po nervové látce. Krutou realitou ale je, že v tuto chvíli nemůžeme žádná taková ujištění a záruky poskytnout,“ prohlásil šéf britské protiteroristické jednotky Basu.

Podle Basua je možné, že se nikdy nepodaří s určitostí prokázat spojitost mezi smrtí Sturgessové a otravou Skripalových.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1