Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britská premiérka chce razantně snížit počet přistěhovalců. Po brexitu na to prý bude mít páky

Britská premiérka chce razantně snížit počet přistěhovalců. Po brexitu na to prý bude mít páky

Pokud britská Konzervativní strana zvítězí v červnových parlamentních volbách, dodrží svůj slib a sníží počet přistěhovalců na „desetitisíce ročně“. V projevu ke svým příznivcům to v Londýně prohlásila premiérka Theresa Mayová. Předčasné volby se ve Spojeném království z jejího rozhodnutí uskuteční 8. června.

Je důležité, abychom pokračovali v prohlášeních, že chceme imigraci omezit na přijatelnou úroveň. Domníváme se, že spočívá v desítkách tisíc,“ řekla Mayová.

Podle agentury Reuters ale navzdory slibům konzervativní vláda od roku 2010, kdy přišla k moci, tohoto cíle nedosáhla. V ročním období mezi loňským zářím a zářím 2015 přišlo do Británie podle oficiálních údajů 273 000 přistěhovalců. Je to o 49 000 méně než v předchozím srovnatelném období.

„Jakmile opustíme Evropskou unii, budeme mít samozřejmě možnost zajistit vlastní kontrolu hranic. Budeme moci zavést vlastní opatření pro osoby, které do Británie přicházejí z EU,“ konstatovala premiérka. „Odchod z EU znamená, že nebude existovat volný pohyb osob jako v minulosti,“ dodala Mayová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1