Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britské vykoupení: Londýn je připravený za podmínky brexitu zaplatit víc, než nabízel, tvrdí média

Britské vykoupení: Londýn je připravený za podmínky brexitu zaplatit víc, než nabízel, tvrdí média

Ministři britské vlády se podle zpravodajské společnosti BBC shodli na potřebě nabídnout Evropské unii za urovnání financí v rámci brexitu více než dříve ohlášených 20 miliard liber (577 miliard Kč). Deník The Times odhaduje, že „účet za rozvod" s unií se může až zdvojnásobit, přičemž takové spekulace dosud vláda odmítala.

Na jednání kabinetu v pondělí večer podle The Times zároveň někteří konzervativci na premiérku Theresu Mayovou apelovali, aby od vylepšení nabídky upustila ve světle oslabení pozice kancléřky Angely Merkelové, jejíž vyjednávání o nové německé vládě v pondělí náhle ztroskotala. Konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg údajně uvedl, že by bylo „hloupé" nabídnout více peněz ve chvíli, kdy „Merkelová potřebuje ujistit německé voliče, že nebudou muset platit za případný odchod Británie bez dohody".

Londýn dostal od předsedy Evropské rady Donalda Tuska na finalizaci rozvodového účtu a plánu v otázce hranice s Irskem čas do začátku prosince. V polovině prosince pak má o britské nabídce rozhodnout summit evropských lídrů, který může případně posunout vyjednávání o brexitu do fáze rozhovorů o budoucích obchodních vztazích.

Podle EU musí Británie před vystoupením zaplatit za finanční závazky vytvořené na základě dřívějších společných rozhodnutí osmadvacítky. Jisté povinnosti v tomto směru Londýn uznává a Mayová v létě ve Florencii výši závazků vyčíslila na 20 miliard liber. Její vláda se nyní zřejmě dohodla zvýšit tuto částku, výsledná podoba je však stále záhadou. Jak řekl BBC zdroj blízký premiérce, „naším postojem zůstává, že ve vyjednávání s EU není nic dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno".

Výše „rozvodového urovnání" je podle BBC momentálně hlavním kamenem úrazu stagnujících rozhovorů o brexitu. Bývalý konzervativní ministr a současný poslanec Robert Halfon zpravodajské společnosti řekl, že tak vysoká částka, o jaké se momentálně spekuluje, bude pro britskou veřejnost nepřijatelná.

„Jestliže začneme vyhlašovat, že zaplatíme Evropské unii 40 až 50 miliard liber, myslím, že veřejnost se z toho zblázní, lidé budou vzteky bez sebe," uvedl Halfon i s ohledem na to, že britský parlament má ve středu projednávat úsporná opatření.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1