Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britský student jde za bombu v metru na 15 let do vězení. „Byl to jen halloweenský žert,“ tvrdí

Britský student jde za bombu v metru na 15 let do vězení. „Byl to jen halloweenský žert,“ tvrdí

Londýnský soud dnes poslal na 15 let za mříže 20letého vysokoškolského studenta Damona Smithe, který loni v říjnu umístil podomácku vyrobenou bombu do vozu londýnského metra. Funkční časovaná nálož nakonec nevybuchla a samotný obžalovaný tvrdil, že šlo o pouhý "halloweenský žert". Soudce Richard Marks připustil, že Smith nejednal na základě teroristických motivů, nicméně zdůraznil, že jeho čin byl mimořádně nebezpečný.

Smith, jemuž bylo v době incidentu 19 let, nechal batoh s výbušninou ve vozu metra na lince Jubilee Line. Závažnost jeho činu podle soudce nelze podceňovat. „V neposlední řadě vzhledem ke strachu, v němž všichni žijeme," řekl soudce a poukázal také na nejnovější teroristický útok z pondělní noci v Manchesteru, kde 22letý sebevražedný atentátník usmrtil po popovém koncertu 22 lidí a 75 jich zranil.

Damon Smith bombu sestrojil z hodin za dvě libry (63 Kč), které koupil v obchodním domě, a to pomocí návodu s názvem "Udělej si bombu v matčině kuchyni", který na internet umístil zřejmě některý ze členů teroristické sítě Al-Káida.

Batoh s výbušninou a kuličkovými ložisky nechal poté ve voze londýnského metra. Na opuštěné zavazadlo, které nakonec nevybuchlo, upozornil řidiče na poslední chvíli jeden z cestujících. Ve Smithově bytě později policie zjistila, že byl mladík zbraněmi doslova posedlý.

Smith sice podle všeho neměl žádné vazby na radikální islamisty, ale v jeho přenosném počítači vyšetřovatelé našli fotografii, na níž Smith pózuje se zbraněmi a která byla označena titulkem "2016 - bojovník Islámského státu".

Podle Smithova obhájce student nechtěl nikomu ublížit, lidi v metru chtěl prý pouze vystrašit. Právní zástupce upozornil také na znalecký posudek, podle kterého Smith trpí autismem. Porota počátkem května Smithe uznala vinným z držení výbušniny a přiklonila se k názoru žalobců, že počínání mladíka bylo "neuvěřitelně nebezpečné" a mohlo mít "nepředstavitelné důsledky".

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1