Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel mlčí k policejní brutalitě v Katalánsku. Španělsko může být na black listu, říká analytik

Brusel mlčí k policejní brutalitě v Katalánsku. Španělsko může být na black listu, říká analytik

Na oficiální vyjádření Evropské komise k ostrým policejním zásahům, které provázely referendum o nezávislosti v Katalánsku a vyžádaly si stovky zraněných, jsme si museli počkat do dnešního poledne. „Není to nic neobvyklého, navíc se jedná o choulostivou záležitost,“ myslí si Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky. Španělsko, které je v médiích i ústy řady evropských politiků ostře kritizováno za použití násilí proti vlastním občanům, se ale může octnout na seznamu členských zemí EU, které porušují základní evropské hodnoty. Na black listu je už Polsko a neoficiálně i Maďarsko.

„To, že Komise nenaskočila na mediální vlnu, mne nepřekvapuje. Je jasné, že v tomto musí být zdrženlivější. Nesmíme také zapomenout, že se pořád jedná o protiprávní referendum, a pro Evropu může znamenat negativní precedent,“ říká pro INFO.CZ analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Evropská komise se včera dočkala kritiky za to, že na rozdíl od některých evropských politiků se až do dnešního poledne žádný její komisař ke včerejším událostem ve volebních místnostech a na ulicích katalánských měst nevyjádřil. Na tiskové konferenci za komisaře v pravé poledne promluvil tiskový mluvčí, který však pouze zopakoval dlouhodobě raženou politiku EU. Ta se opírá o tvrzení, že referendum za nezávislost Katalánska není legální a mělo probíhat podle španělské ústavy. Mluvčí dodal, že násilí nemá v politice co pohledávat, a obě strany by se nyní proto měly vrátit k dialogu.

Policejní zásahy proti nelegálně vypsanému referendu, v němž se lidé vyjádřili k možné nezávislosti Katalánska na Španělsku, za sebou nechaly víc než osm stovek zraněných. Záběry policejního násilí oblétly svět a vyvolaly otazníky nad tím, kam až vláda může zajít, aby vymohla právo.

720p 360p
Katalánské referendum

„Je to choulostivá záležitost, kdy se nadnárodní instituce má, nebo nemá vyjádřit k tomu, co se děje uvnitř jednoho z jejích členů,“ říká k tomu Kruliš. Zdrženlivé chování Bruselu je proto podle něj do značné míry pochopitelné. Ostřejší vyjádření by z úst mluvčích Komise mohlo přijít v momentě, kdy by z řádného vyšetřování jasně vyplynulo, co se včera odehrálo. „V právním státě je nutné, aby se vše prošetřilo, tedy zda policie postupovala tak, jak měla, nebo zda překročila své pravomoci. Zatím výsledky šetření neznáme a je také možné, že se jednalo o záměr,“ vysvětluje Kruliš.

Podobně se vyjadřují i někteří zahraniční komentátoři, kteří poukazují na to, že si španělská vláda nepřiměřeným zásahem podkopla vlastní nohu. O referendu za nezávislost Katalánska, nejbohatšího regionu země, se nyní píše téměř všude. Navíc policejní brutalita může do budoucna vehnat do náruče separatistů další podporovatele.

Mluvčí Evropské komise na dnešní tiskové konferenci odmítl odpovídat na dotazy novinářů, zda Brusel chystá do budoucna vůči Španělsku ostřejší reakci. Podle Kruliše to pravděpodobně není na místě. „V této fázi je to těžké posuzovat. Je ale možné, že se Španělsko kvůli svému jednání ocitne na pomyslném seznamu států, které porušují základní evropské hodnoty. Už tam je Polsko a neoficiálně i Maďarsko,“ řekl redakci.

Komise už několik měsíců vede zatím nepříliš úspěšný dialog s Varšavou o stavu právního státu v Polsku. Zemi v krajním případě hrozí sankce v podobě odebrání hlasovacích práv v Radě EU. „Problémy s demokracií“ má i Maďarsko.

Katalánské úřady uvedly, že nedělního hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744