Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brutálnější než Berlínská zeď. Na této hranici přišly o život stovky lidí

Brutálnější než Berlínská zeď. Na této hranici přišly o život stovky lidí

Od pádu Berlínské zdi a znovusjednocení Německa uplynulo takřka třicet let. I po takové době však v německé historii zůstávala bílá místa – dlouho se například přesně nevědělo, kolik lidí zahynulo ve snaze o útěk z někdejší Německé demokratické republiky (NDR) na Západ. Podle nejnovější studie německých historiků to bylo více lidí, než se doposud myslelo. 

Tým badatelů berlínské Svobodné univerzity, který se zabývá obdobím vlády Jednotné socialistické strany Německa (SED) v NDR, zveřejnil ve středu studii, v níž spočítal, že na hranici mezi někdejším východním a západním Německem v letech 1949-1989 zahynulo 327 lidí. Na sčítání obětí hranice pracoval tým pět let.

Jedná se o první prokazatelný součet, který dle serveru the Local ukázal, že obětí bylo více, než kolik se doposud myslelo. Mrtví pocházeli z východního i západního Německa a většina z nich (80 procent) byla mladší pětatřiceti let.

Nejmladší obětí režimu ostrahy hranic východního Německa se stal šestiměsíční chlapec Emanuel Holzhauer, který se udusil v kufru auta, jímž ho pašeráci společně s rodiči převáželi do západního Německa.

Naopak nejstarší obětí byl jednaosmdesátiletý farmář, který v roce 1967 omylem šlápl do minového pole. „Výbuch mu utrhl obě nohy. Umíral pomalu, více než tři hodiny,“ píší dle serveru the Local badatelé ve své studii. „Vykrvácel před očima východoněmeckého armádního doktora, který nechtěl riskovat, že také vyletí do vzduchu,“ stojí ve studii.

„Tyto hranice byly – jestli můžu být cynický – mnohem brutálnější než Berlínská zeď,“ tvrdí vedoucí projektu profesor Klaus Schroeder. „Lidé, kteří vkročili do minového pole u hranic, byli roztrháni na cucky; některé pohraničníci v podrostu neviděli a o několik měsíců později našli už jenom jejich kostry,“ přiblížil situaci na někdejších ostře střežených hranicích Schroeder.

Na čtrnácti stech kilometrech dlouhé hranici neumírali ale jen civilisté. Experti odhalili více než dvě stě případů sebevražd, které spáchali příslušníci pohraniční stráže, z nichž nejméně 44 úmrtí souvisí s vojenskou službou. „Nedá se říct, že by pohraniční stráž byla homogenním uskupením. Sloužilo v ní mnoho mladých statečných mužů, kteří odmítli použít zbraň proti civilistům,“ vyzdvihl spoluautor studie Jochen Staadt.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1