Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brutální vraždění civilistů musí přestat. EU i Merkelová tlačí Rusko a Írán k příměří v Sýrii

Brutální vraždění civilistů musí přestat. EU i Merkelová tlačí Rusko a Írán k příměří v Sýrii

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby podpořil připravovanou rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající k okamžitému příměří v Sýrii. Klid zbraní by měl trvat měsíc. Za příměří v Sýrii se dnes rovněž přimluvila i EU. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska režim prezidenta Bašára Asada „brutálně útočí“ na nevinné muže, ženy a děti. Rusko a Irán, které Asada podporují, proto Tusk vyzval, aby toto násilí zastavily.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes kvůli vývoji v Sýrii napsali dopis ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Merkelová to po summitu řekla novinářům. Putina vyzvali, aby pomohl v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, která by pomohla ustavit příměří.

Cílem příměří má být zajištění humanitární, zejména zdravotnické podpory pro strádající civilní obyvatelstvo. „Francie a Německo vyzývají Rusko, aby v tomto ohledu přijalo svou povinnost,“ uvádí se ve společném prohlášení Merkelové a Macrona.

Síly prezidenta Asada od neděle intenzivně bombardují syrskou východní Ghútu. Jde o poslední větší území u Damašku, které mají pod kontrolou tisíce povstalců z různých skupin, včetně islamistických milicí. V obležení tam od roku 2013 žije na 400.000 civilistů, kteří trpí nedostatkem potravin a léků.

Merkelová situaci v oblasti na tiskové konferenci označila za „strašlivou“.

Tusk oznámil, že EU žádá zajištění humanitární přístupu a ochranu ohrožených civilistů.

Rusko, které má v Radě bezpečnosti OSN právo veta, dnes dalo najevo, že je připraveno rezoluci podpořit. Ale s námitkami. „Neexistují žádné záruky, že (povstalci) nebudou pokračovat v ostřelování obytných čtvrtí v Damašku,“ upoznil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva už přišla s vlastním pozměňovacím návrhem, který vedl k odkladu plánovaného hlasování.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1