Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Budou Kurdové součástí rozhovorů o Sýrii? K jednacímu stolu je chce usadit Rusko

Budou Kurdové součástí rozhovorů o Sýrii? K jednacímu stolu je chce usadit Rusko

Moskva chce do rozhovorů o Sýrii zapojit i Kurdy, řekl dnes podle agentury Ria Novosti náměstek ruského ministra zahraniční Michail Bogdanov. Podle něj má syrská opozice pro rozhovory v Ženevě, které zde začaly minulý týden, sestavit jednotnou delegaci. Jak na požadavek Ruska k zapojení Kurdů bude reagovat Damašek a jeho delegace v Ženevě, zatím není jasné.

 

Rusko je kromě Íránu hlavní spojenec vlády v Damašku. Kurdové nebyli zapojeni do minulých kol rozhovorů mimo jiné kvůli tomu, že Turecko, které podporuje část opozičních skupin, Kurdy považuje za teroristy. Pro západní státy, které rovněž podporují některé oponenty Damašku, ale Kurdové patří k cenným spojencům v boji proti radikálům.

Člen opoziční vyjednávací komise (HNC) Muhammad Allúš řekl, že se dnes jeho delegace v Ženevě sejde se zástupci ruského ministerstva zahraničí. Opozice podle něj chce s Rusy jednat o "slibech, které Rusko nesplnilo".

Před nynějšími ženevskými rozhovory se z iniciativy Ruska, Íránu a Turecka konalo dvoukolové jednání v Astaně, kde se hovořilo především o upevnění příměří, jež platí v Sýrii od prosince. Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že astanské rozhovory přispěly k tomu, aby ženevská schůzka mohla začít. „Byl vytvořen mechanismus kontroly příměří, což je to nejdůležitější. To byl základ, který umožnil obnovu ženevských rozhovorů,“ řekl Putin.

Agentura Reuters s odvoláním na ruské zdroje oznámila, že z krymského Sevastopolu dnes vyplula fregata Admirál Grigorovič, která se připojí k ruským námořním silám působícím u syrského pobřeží. Fregata byla u Sýrie podle Reuters nasazena už loni v listopadu, kdy Rusko vyslalo k Sýrii letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Letos v lednu ji stáhlo.

Syrská opozice opakovaně obvinila syrskou vládu z porušování příměří. Syrská svobodná armáda (FSA), která je koalicí několika opozičních skupin podporovaných Tureckem, oznámila, že se tyto skupiny střetly v neděli se syrskými vojáky u města Al-Báb v severní Sýrii. Město drželi radikálové z takzvaného Islámského státu (IS) a Turecko minulý týden uvedlo, že se jeho spojencům podařilo IS z města vytlačit.

Z jihu ke strategickému městu Al-Báb postupovala také syrská armáda. Podle prohlášení FSA se opozice a vojsko střetly jižně od Al-Bábu v neděli večer. Syrská armáda zatím zprávu nekomentovala.

Exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) dnes oznámila, že syrské letectvo při útocích v noci na dnešek na severozápadě Sýrie zabilo 11 lidí, mezi nimiž bylo sedm civilistů. Bomby spadly na dvě čtyřpatrové budovy ve městě Aríha v provincii Idlib. Mezi mrtvými jsou tři děti, ale záchranáři v troskách stále pátrají po dalších mrtvých.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1