Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bundeswehr dostane miliardy. Musí se ale zbavit neonacistů a neztratit důvěru, jinak s ním bude zle

Bundeswehr dostane miliardy. Musí se ale zbavit neonacistů a neztratit důvěru, jinak s ním bude zle

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen během návštěvy ve Washingtonu svému americkému kolegovi Jimu Mattisovi slíbila, že Německo v nejbližší době začne plnit povinnost platit alespoň dvě procenta HDP do rozpočtu NATO. Německo má nejvyšší čas. Jeho ozbrojené síly přestaly vzbuzovat respekt a stěží stačí na to, co je jejich původním úkolem, totiž bránit území Spolkové republiky.

Dvě procenta hrubého domácího produktu. Tolik by členské země Severoatlantické aliance měly každoročně přispívat do společného rozpočtu. Potíž je v tom, že to dělá jen naprostá menšina z nich. Nejsilnější evropská ekonomika, ta německá, do rozpočtu NATO posílá lehce přes 1,2 procenta HDP. To je mimochodem méně než třeba Chorvatsko, Bulharsko nebo Lotyšsko.

Minulý měsíc německá vláda informovala o tom, že se příspěvek Berlína dostane k 1,5 procenta – to je ale stále málo. Právě tento fakt se stal zdrojem určitého nesouladu mezi německým ministerstvem obrany a Pentagonem. Jeho šéf, generál ve výslužbě Jim Mattis, zvaný „Šílený pes,“ několikrát naznačil, že od klíčové země Evropy očekává výrazně víc. Sice nesáhl k tomu, aby zopakoval silná slova prezidenta Donalda Trumpa o tom, že kdo z členů nezaplatí zasmluvněná dvě procenta, může se také bránit sám, přesto jeho varování v Berlíně vzali vážně.

Washingtonské setkání von der Leyenové a Mattise má také široký diplomatický význam. Jak připomíná Deutsche Welle, „Mattis je považován za jednoho z mála lidí okolo Trumpa, kterého evropští politici mohou brát jako seriózního partnera.“ Setkání von der Leyenová-Mattis je důležité také proto, že k němu došlo nedlouho poté, co proti sobě značnou část německé politické scény svými neomalenými výroky popudil americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell.

SOUČASNÉ SÍLY BUNDESWEHRU

  • Celkem vojáků a vojákyň - 208 641
  • Vojenských letadel všech druhů - 714
  • Tanků - 432
  • Obrněných vozidel - 4620
  • Válečných lodí všech typů - 81

Zdroj: Global Firepower Index

Zdá se, že vstřícná jednání von der Leyenové s Mattisem pomohla zahladit nejhorší nedorozumění mezi oběma zeměmi. Před Berlínem se teď ale tyčí velký problém. Začít do rozpočtu NATO dávat dvě procenta HDP pro silnou německou ekonomiku nakonec nebude takový problém, a pokud, ponese se v čistě politické rovině. Německo má ale jiný velký problém. Jeho ozbrojené síly jednoduše nejsou připravené na to, aby dokázaly současně plnit množství ryze defenzivních úkolů zejména v baltském prostoru a působit v zahraničních misích.

Jak upozorňuje anglický historik James Sheehan, Německo po dvou světových válkách naprosto přehodnotilo postoj k armádě. „Přemýšlí o ní jako o specifické součásti policejních sil,“ řekl Sheehan britské veřejnoprávní stanici BBC. Když tehdejší západní Německo roku 1955 obnovovalo svoje ozbrojené síly, snaha odstřihnout se od minulosti šla tak daleko, že „uniformy vypadaly, jako kdyby je někdo stáhnul z řidiče autobusu,“ jak říká Sheehan. Dlouho platilo, že vojáci nechtěli v uniformě ani jezdit ve veřejné dopravě. Lidé na ně pokřikovali, že jsou vrazi, připomněl protestantský duchovní Bundeswehru Werner Kraetschell.

Někdejší německý ministr obrany Franz Josef Jung tvrdí, že změna ve vnímání ozbrojených sil přišla až po znovusjednocení Německa v devadesátých letech minulého století. Podle Junga se na tomto jevu podepsala víra, že svět čeká výlučně mírová budoucnost a že nehrozí, „že další generace Němců bude vyrůstat bez otce.“

Německá veřejnost se nakonec dokázala, byť bolestně, srovnat s faktem, že se německé jednotky účastní zahraničních misí. Přesto jsou Němci mimořádně citliví na jakýkoliv náznak toho, že současný Bundeswehr jde ve stopách Hitlerova Wehrmachtu nebo pruské armády hohenzollernských císařů. Na vlastní kůži to poznal už zmíněný Franz Josef Jung. Přestože byl jedním z nejdůvěryhodnějších a nejoblíbenějších politiků, roku 2009 musel rezignovat poté, co se němečtí vojáci v Afghánistánu nepřímo zapletli do incidentu, při kterém bylo zabito několik civilistů.

INFOGRAFIKA DNE:INFOGRAFIKA DNE:autor: info.cz

Ursule von der Leyen se podařilo obnovit důvěru Němců v ozbrojené síly. Povedlo se jí to zejména díky tomu, že naprosto nemilosrdně potírá jakýkoliv náznak toho, že by se vojáci mohli plést do politiky. Tak jako Leyenová potírá každý náznak obdivu pro Wehrmacht, stíhá i případy, kdy se vojáci v činné službě vyjadřují k politickým problémům. Pro Němce, kteří mají neblahou zkušenost se všemocnými generálními štáby, to je důležitý faktor.

Von der Leyenová nyní musí především zajistit, aby si ozbrojené síly tuto důvěru udržely – a současně aby dostaly technické vybavení, které jim umožní plnit jak odstrašující úlohu na Baltu, tak se účastnit zahraničních misí. Ve srovnání s většinou jiných států disponuje Německo technologicky mimořádně pokročilými ozbrojenými silami. Trable, které je třeba řešit, jsou v podstatě logistického řádu. Protahovaná oprava mateřské lodi Berlin ukázala, že Bundesmarine nemá dostatečné opravárenské kapacity. Nedostatek součástek zase ukázal, že omezení dodávek techniky pro ozbrojené síly od soukromých firem sice efektivně brání vzniku děsivého vojensko-průmyslového komplexu, ale také podvazuje akceschopnost armády, letectva i námořnictva.

Právě Bundesmarine bude podle všeho na prvním místě při přidělování nových kapacit. Blíží se okamžik, kdy do služby vstoupí zbrusu nové fregaty typu 125 – a Bundesmarine už oznámila, že se tyto lodě stanou prvními loděmi německého námořnictva, které budou mít dvě rovnocenné posádky. Zatímco jedna bude na misi, druhá se na ni bude připravovat. V podstatě to je systém, kdy se „nemění koňské spřežení, ale vozka,“ jak to popsal americký admirál John S. McCain .

Zdánlivě jde o nevýznamnou záležitost, ve skutečnosti ale systém dvou posádek znamená, že si Německo uvědomilo, že jeho nynějším úkolem je chovat se jako velmoc a udržovat svou přítomnost nejen v defenzivních parametrech. Jinak řečeno, třetí decennium jednadvacátého století přinese nárůst vojenské moci Německa, který může ohrozit vlastně jen jediná věc. A totiž že vojáci přijdou o důvěru obyčejných lidí. Pokud se to snad stane, bude to pro Bundeswehr porážka, ze které se jen tak nezotaví.

720p 360p
Supermoderní čínská stíhačka překvapila svět. Peking masivně zbrojí a Američané nestíhají

 

 

 

Policejní stát, který se vymkl kontrole: Muslimové tu mizí po tisících, k zatčení stačí plnovous

Muslimové v čínské provincii Sin-ťiang jsou sledováni na každém kroku. Úřady na ně dohlíží pomocí kamer i speciálních aplikací. K poslání do převýchovných táborů stačí málo – třeba jen špatné oblečení. I proto v nich Ujgurové končí každý den po stovkách. Podívejte se na nový díl pořadu Proč.

Link

Link