Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Byli Kurdové opět zrazeni? Američané prý Turecku pomohli zabít jezídského předáka PKK v Iráku

Byli Kurdové opět zrazeni? Američané prý Turecku pomohli zabít jezídského předáka PKK v Iráku

Informace od americké armády údajně Ankaře pomohly zlikvidovat Ismáíla Özdena, veterána Kurdské strany pracujících (PKK). S odvoláním na nejmenovaného tureckého diplomata to tvrdí server Middle East Eye. Pokud by byla tato informace pravdivá, znamená to, že navzdory veřejnému hašteření mezi americkým a tureckým prezidentem jejich armády i tajné služby spolupracují, navíc velmi efektivně.

Turecké deníky znají tuto operaci do detailu i proto, že zpravodajská agentura Anadolu zřejmě od státu dostala k dispozici video z letounu, který útok na kurdské bojovníky nejen provedl, ale také věrně zachytil.

Píše se 15. srpen. Severní Irák. Oblast Sindžár. Özden a jeho deset spolubojovníků kolem poledne přijíždějí do jezídské vesnice Kocho, aby zde uctili památku mrtvých a týraných. O čtyři roky dříve totiž tuto vesnici zplundrovali fanatici z tzv. Islámského státu: asi šest stovek mužů surově zavraždili, zhruba tisícovku dětí a žen odvedli do výcvikových táborů nebo zotročili. Právě tady Özdenovu stopu zachytila turecká tajná služba. Před půl čtvrtou se kolona jezídských bojovníků vydala na cestu domů, o půl hodinu později (zřejmě) bezpilotní letoun zaútočil poprvé, aby záhy udeřil podruhé a operaci dokonal. Nikdo z Kurdů nakonec nepřežil.

Turecký letoun narušil irácký vzdušný prostor. Zabíjel v severoiráckém Sindžáru, který nepatří ke kurdské autonomii, i když zde žijí jezídové. Tedy kurdsky hovořící vyznavači místního synkretického náboženství, které tolik nenáviděli islamisté z Islámského státu. Ankarské deníky naznačují, že Bagdád operaci schválil: den předtím (14. srpna) totiž turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Ankaře osobně uvítal iráckého premiéra Hajdara Abádího. Jeho lidé ale rozhořčeně popřeli, že by Bagdád dal k útoku souhlas. Lze jen těžko odhadnout, zda některý z politiků lže, nebo si jen špatně vyložil obecnou poznámku o společném boji proti terorismu.

Zmíněný server Middle East Eye, který založili bývalí novináři z deníku The Guardian, respektive stanice Al-Džazíra, však tvrdí, že Turci se k Özdenovi dostali díky spolupráci americkou tajnou službou, či armádou Spojených států. Odvolávají se na tureckého diplomata, který prý nechtěl být jmenován. Není jasné, jaký údaj měli Američané svým tureckým partnerům poskytnout. Nabízí se údaj o příjezdu kurdských bojovníků do vesnice poznamenané masakrem. I USA jakoukoli účast na turecké operaci jednoznačně odmítly.

Už proto, že Američané za hranicí, tedy v Sýrii, úzce spolupracují s kurdskými Lidovými obrannými jednotkami (YPG). Ty jsou spojovány právě s PKK podobně jako tzv. Sindžárské obranné jednotky, kterým velel právě Özden. Tedy jezíd, rodák z tureckého města Batman a dlouholetý kádr PKK, který byl na ankarském seznamu nejhledanějších teroristů.

KurdovéKurdovéautor: Info.cz

V souvislosti se zabitím šestašedesátiletého kurdského velitele tak blízkovýchodní média spekulují o další variantách vývoje. Znamená to, že USA opouštějí milice podezřívané ze spolupráce s PKK? Nebo jsou dokonce ochotné vydat je Turecku? A bude Ankara pokračovat v útocích mimo vlastní hranice, čímž otevřeně vyhrožuje? A v neposlední řadě: je Irák ochoten tolerovat turecké útoky na svém území?

Nebyl by to Blízký východ, kdyby situaci navíc nekomplikovaly složité vztahy mezi Kurdy samotnými. V Sindžáru operují – kromě těch Özdenových – také jednotky živené vládou v Irbílu. Jinými slovy: v Sindžáru, který leží na iráckém území, se střetávají zájmy vojáků sousední kurdské autonomie a milic spojovaných s PKK. Ještě to není jasné? Tedy takto: bojovníci z různých odnoží post-marxistické PKK neválčí jen s Tureckem, ale rivala mají i v těch Kurdech, kteří se opírají o (patriotickou) kurdskou autonomii v Iráku. Zřejmě i proto se média iráckých Kurdů k útoku vyjadřovala zdrženlivě.

Ať už dopadnou půtky mezi Kurdy jakkoli, pro toto etnikum jako celek bude tragické, pokud je USA hodí přes palubu a vymění za dobré vztahy s Tureckem. Tedy svým strategicky důležitým spojencem v rámci NATO.

 

 

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232